Patel členům výboru odpovídal na nejrůznější dotazy. Ty se týkaly například vyšetřování snah prezidenta Donalda Trumpa zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020, toho, jak FBI nakládal se spisy týkajícími se zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina nebo kontroverzí ohledně toho, jak Patel využívá vládních letadel, luxusních vozů a dalších zdrojů.
Nakonec ale největší úžas vyvolalo, když Patel začal obhajovat změny pravidel pro nábor do FBI. Automatickým důvodem pro vyřazení uchazeče už podle něj není „bestialita“ (bestiality), jak se v USA označuje pohlavní styk se zvířaty - ve snaze odlišit ji od zoofilie, která je chápána jako erotická náklonnost ke zvířatům.
Patel uvedl, že nechtěl vyloučit oběti obchodování s lidmi, které byly nuceny k sexuálním praktikám se zvířaty. Toto vyjádření vyvolalo u republikánů i demokratů nevěřícné reakce.
„Nechtěli jsme trestat oběti bestiality, oběti obchodování s lidmi,“ řekl Patel během svého slyšení před senátním výborem.
„Proč jste vůbec otevíral téma zoofilie?“ zeptal se republikánský senátor John Kennedy a poznamenal, že uchazeči o práci u FBI si možná spíše kladou otázku, zda hraje roli jejich politický názor. Patel uvedl, že byl informován o případech, kdy byly oběti obchodování s lidmi nucené k sexu se zvířaty dříve z náborového procesu vyřazeny.
„Ale nechcete nám dnes tvrdit, že pokud měl člověk sex se zvířetem, může se přesto stát agentem FBI?“ dotázal se dále Kennedy. Patel odpověděl, že nikoli.
