Čtvrtek 22. dubna 2021svátek má Evženie 3 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Málo účinná vakcína? Šéf firmy AstraZeneca tvrdí, že napravili chybu v dávkování

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Reuters

PRAHA/LONDÝN Pátrání uskutečněné agenturou Reuters zřejmě odhalilo, proč tzv. oxfordská vakcína vyvíjená firmou AstraZeneca vykazovala při studiích nižší účinnost než její americké protějšky. Britští vědci prý totiž špatně vyhodnotili sílu dávky, kterou jim zaslal italský výrobce.

Pascal Soriot, šéf firmy AstraZeneca, ale nyní  pro server The Daily Telegraph uvedl, že společnost přišla s „vítězným vzorcem“, který činí jejich vakcínu stejně úspěšnou jako očkovací látky ostatních. Zatím ale odmítl prozradit podrobnosti.

Soriot také řekl, že věří, že očkování bude chránit před novou variantou covidu-19, která je považována za příčinu nedávného nárůstu případů na jihovýchodě Anglie a nyní se šíří po celém světě. Naposledy byla nová mutace koronaviru zjištěna například také v Jižní Koreji, Norsku či Jordánsku. „Zatím si myslíme, že vakcína by měla být účinná. Ale nemůžeme si tím být jistí, takže to musíme otestovat,“ řekl Soriot.

Nedorozumění mezi Itálií a Spojeným královstvím

Zásilka šarže K.0011 prošla nejprve kontrolou kvality na straně italského dodavatele - firmy Irbm/advent - a to pomocí genetického testu. Ten obecně stanovuje, kolik viru - který následně vyvolává reakci imunitního systému v lidském organismu - je ve vakcíně. Z dokumentů Oxfordské univerzity ale vyplývá, že když zásilka dorazila v květnu do Británie, zdejší vědci provedli svou vlastní analýzu a to pomocí jiné metody. Tak se stalo, že šarže se zdála účinnější, než jak ji vyhodnotili italští výrobci, píše The Daily Telegraph.

Jelikož Britové důvěřovali svým vlastním výsledkům, výzkumníci požádali o povolení, aby účastníkům studie mohli poskytovat dávku přibližně poloviční. Toto povolení, udělené regulátorem MHRA, ke snížení dávky vstřikované účastníkům studie následně dostali. Společnost Irbm/advent uvedla pro Reuters, že chyba v měření byla „výsledkem změny v rámci testovací metody“.

Strategie při očkování látkou vytvořenou spoluprací Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca je dvoudávková vakcína. Vpichy se provádějí alespoň měsíc od sebe.

Výsledkem „změny“ tedy bylo, že účastníci studie dostali mnohem nižší dávku vakcíny, i když se oxfordští vědci domnívali, že lidem podávají plnohodnotné dávky. Na začátku června 2020 vědci z Oxfordské univerzity v tichosti provedli změnu v pozdním stadiu klinického testování jejich vakcíny. V dokumentu označeném jako „důvěrné“ uvedli, že přidávají novou skupinu účastníků. Ti dostali dávku vakcíny v upraveném poměru.

Když měsíc po poloviční dávce následovala další, tentokrát opravdu celá, byla účinnost 90procetní. To je sice stále méně než účinnost vakcín od společností Pfizer/BioNTech a Moderna - které se pyšní účinností 95 procent a 94,5 procenta - ale daleko vyšší než 62procentní účinnost dvou polovičních dávek, o kterých si vědci zřejmě mysleli, že jsou dvěma plnými dávkami. Vědci tvrdí, že rozdílné dávkování nemělo žádný vliv na bezpečí dobrovolníků.

Další otázky ovšem také vyvolává fakt, že studie s 90procentní úspěšností výsledků nebyly prováděny na osobách starších 55 let. To je v přímém kontrastu s tím, jak postupovali konkurenční firmy. Ty měly lidí starších 65 let - tedy těch nejohroženějších na covid-19 - ve svých klinických studiích stovky. Dle serveru BBC se zúčastnilo studie s výsledkem 62procentní úspěšnosti 9000 osob, zatímco toho s 90procentní jen zhruba 3000 osob.

„Všechna rozhodnutí o dávkování byla provedena po konzultaci s regulátorem. Když jsme tedy zahájili naši studii, měli jsme určité nesrovnalosti v měření koncentrace viru ve vakcíně,“ řekl Andrew Pollard, hlavní vyšetřovatel nezdaru oxfordské vakcíny pro server The Daily Telegraph.

Oxfordské očkování je levnější, protože staví na tradiční metodě výroby vakcín. V tomto konkrétním případě byl do viru, který způsobuje běžné nachlazení, vložen genetický kód pro tvorbu proteinu známého u koronaviru SARS-CoV-2 jako „spike“ protein. Jedná se o charakteristické výběžky na povrchu viru. Tento protein mu pomáhá připojit se k lidským buňkám a infiltrovat je.

Postup britské vakcíny tedy infikuje neškodné částice, které poté produkují spike protein. Imunitní systém si vytvoří protilátky a poté může snadněji reagovat na potenciálního reálného útočníka. Naproti tomu vakcína Pfizer pracuje s nukleovou kyselinou koronaviru, tzv. messenger RNA (mRNA), pomocí které zasílá část genetického kódu viru do lidských buněk s instrukcemi, aby vytvořily „spike“ protein přímo v těle. Jedná se o zcela novou metodu tvorby imunitních protilátek.

Velký test samotestů na covid: Kapesní laboratoř vám dá naději, nikoliv jistotu

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete do práce nebo na návštěvu k příbuzným? Budete-li mít štěstí, třeba na vás vyjde vhodný test na covid. Pečlivě...

Vadí mi, když u nás Slováci nemluví česky, říká hlasová poradkyně

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nazývá věci pravými jmény a je jí jedno, jestli se někdo urazí nebo se bude pohoršovat. Je dost zralá a dost zaměstnaná...

Cestu do Egypta nedoporučuji. Covid tu prodělat nechcete, říká velvyslanec

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V turistických letoviscích jsou nemocnice pro pacienty s covidem-19. Je však třeba mít dobré pojištění v případě...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!