Zklamání z oxfordské vakcíny? Testy látky od firmy AstraZeneca ukázaly rozdílnou účinnost, ale má jiné výhody |
Pascal Soriot, šéf firmy AstraZeneca, ale nyní pro server The Daily Telegraph uvedl, že společnost přišla s „vítězným vzorcem“, který činí jejich vakcínu stejně úspěšnou jako očkovací látky ostatních. Zatím ale odmítl prozradit podrobnosti.
Soriot také řekl, že věří, že očkování bude chránit před novou variantou covidu-19, která je považována za příčinu nedávného nárůstu případů na jihovýchodě Anglie a nyní se šíří po celém světě. Naposledy byla nová mutace koronaviru zjištěna například také v Jižní Koreji, Norsku či Jordánsku. „Zatím si myslíme, že vakcína by měla být účinná. Ale nemůžeme si tím být jistí, takže to musíme otestovat,“ řekl Soriot.
Nedorozumění mezi Itálií a Spojeným královstvím
Zásilka šarže K.0011 prošla nejprve kontrolou kvality na straně italského dodavatele - firmy Irbm/advent - a to pomocí genetického testu. Ten obecně stanovuje, kolik viru - který následně vyvolává reakci imunitního systému v lidském organismu - je ve vakcíně. Z dokumentů Oxfordské univerzity ale vyplývá, že když zásilka dorazila v květnu do Británie, zdejší vědci provedli svou vlastní analýzu a to pomocí jiné metody. Tak se stalo, že šarže se zdála účinnější, než jak ji vyhodnotili italští výrobci, píše The Daily Telegraph.
Jelikož Britové důvěřovali svým vlastním výsledkům, výzkumníci požádali o povolení, aby účastníkům studie mohli poskytovat dávku přibližně poloviční. Toto povolení, udělené regulátorem MHRA, ke snížení dávky vstřikované účastníkům studie následně dostali. Společnost Irbm/advent uvedla pro Reuters, že chyba v měření byla „výsledkem změny v rámci testovací metody“.
Strategie při očkování látkou vytvořenou spoluprací Oxfordské univerzity a firmy AstraZeneca je dvoudávková vakcína. Vpichy se provádějí alespoň měsíc od sebe.
Výsledkem „změny“ tedy bylo, že účastníci studie dostali mnohem nižší dávku vakcíny, i když se oxfordští vědci domnívali, že lidem podávají plnohodnotné dávky. Na začátku června 2020 vědci z Oxfordské univerzity v tichosti provedli změnu v pozdním stadiu klinického testování jejich vakcíny. V dokumentu označeném jako „důvěrné“ uvedli, že přidávají novou skupinu účastníků. Ti dostali dávku vakcíny v upraveném poměru.
Farmaceutická firma AstraZeneca kupuje výrobce léků Alexion. Zaplatí za něj téměř 849 miliard korun |
Když měsíc po poloviční dávce následovala další, tentokrát opravdu celá, byla účinnost 90procetní. To je sice stále méně než účinnost vakcín od společností Pfizer/BioNTech a Moderna - které se pyšní účinností 95 procent a 94,5 procenta - ale daleko vyšší než 62procentní účinnost dvou polovičních dávek, o kterých si vědci zřejmě mysleli, že jsou dvěma plnými dávkami. Vědci tvrdí, že rozdílné dávkování nemělo žádný vliv na bezpečí dobrovolníků.
Další otázky ovšem také vyvolává fakt, že studie s 90procentní úspěšností výsledků nebyly prováděny na osobách starších 55 let. To je v přímém kontrastu s tím, jak postupovali konkurenční firmy. Ty měly lidí starších 65 let - tedy těch nejohroženějších na covid-19 - ve svých klinických studiích stovky. Dle serveru BBC se zúčastnilo studie s výsledkem 62procentní úspěšnosti 9000 osob, zatímco toho s 90procentní jen zhruba 3000 osob.
„Všechna rozhodnutí o dávkování byla provedena po konzultaci s regulátorem. Když jsme tedy zahájili naši studii, měli jsme určité nesrovnalosti v měření koncentrace viru ve vakcíně,“ řekl Andrew Pollard, hlavní vyšetřovatel nezdaru oxfordské vakcíny pro server The Daily Telegraph.
Oxfordské očkování je levnější, protože staví na tradiční metodě výroby vakcín. V tomto konkrétním případě byl do viru, který způsobuje běžné nachlazení, vložen genetický kód pro tvorbu proteinu známého u koronaviru SARS-CoV-2 jako „spike“ protein. Jedná se o charakteristické výběžky na povrchu viru. Tento protein mu pomáhá připojit se k lidským buňkám a infiltrovat je.
Postup britské vakcíny tedy infikuje neškodné částice, které poté produkují spike protein. Imunitní systém si vytvoří protilátky a poté může snadněji reagovat na potenciálního reálného útočníka. Naproti tomu vakcína Pfizer pracuje s nukleovou kyselinou koronaviru, tzv. messenger RNA (mRNA), pomocí které zasílá část genetického kódu viru do lidských buněk s instrukcemi, aby vytvořily „spike“ protein přímo v těle. Jedná se o zcela novou metodu tvorby imunitních protilátek.
