Chameneí, který má v Íránu poslední slovo ve všech státních záležitostech, včetně zahraniční politiky, jaderného programu či armády, označil Sinvára za „skvělou postavu odporu a boje“ proti Izraeli. „Jeho ztráta je jistě bolestná pro frontu odporu“ proti Izraeli, ale „ta se nezastaví Sinvárovým mučednictvím,“ uvedl v tiskovém prohlášení Chameneí.
Írán neuznává Stát Izrael a od islámské revoluce v Íránu v roce 1979 jsou tyto země úhlavními nepřáteli. Do fronty odporu patří kromě Íránu a hnutí Hamás i jeho spojenci: libanonské hnutí Hizballáh, jemenští šíitští povstalci Húsíové či proíránské milice v Sýrii a Iráku.
Sinvára zabila ve středu izraelská armáda při operaci proti členům Hamásu na jihu Pásma Gazy, aniž by předem věděla, že je mezi nimi i lídr Hamásu. Sinvár je považován za hlavního strůjce teroristického útoku Hamásu na Izrael z loňského 7. října, jímž začala tato válka v Gaze a při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů.
Izraelské odvetné masivní bombardování Pásma Gazy a pozemní operace stály podle místních úřadů, ovládaných Hamásem, životy více než 42 000 Palestinců, většinou rovněž civilistů.
Po zahájení války v Gaze se vyostřil i dlouhodobý konflikt Izraele s Íránem a s Hizballáhem. Toto libanonské hnutí se od loňského října vzájemně ostřeluje přes hranici s izraelskou armádou, která minulý měsíc letecké údery na pozice Hizballáhu zintenzivnila po téměř celém Libanonu a od tohoto měsíce vede na jihu Libanonu i pozemní operaci.
Sinvárovu smrt komentoval už dříve i šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí, který zabitého šéfa Hamásu označil za zdroj inspirace pro další bojovníky proti Izraeli. Za bolestnou ztrátu jeho smrt označil i íránský prezident Masúd Pezeškján.
