"Pokusíme se vyřešit naše neshody co nejrychleji. Myslíme si, že lze dojít k dohodě v průběhu (tohoto) roku. Poté budeme moci text dopracovat a zvlášť v obou částech ostrova předložit současně v referendech ještě v roce 2014," řekl podle agentury AFP po setkání s šéfem OSN Pan Ki-munem prezident Eroglu, jehož Severní Kypr plně uznává jen Turecko.
Rozdělení KypruNěkdejší britská kolonie Kypr získala nezávislost v roce 1960. Trvající problémy mezi řeckým a tureckým obyvatelstvem vyústily v roce 1974 v pokus skupiny kyperských Řeků podporovaných řeckou vojenskou juntou o státní převrat. V reakci na to vyslalo Turecko na Kypr vojsko, které obsadilo více než třetinu ostrova. Na tomto území pak Turci o devět let později jednostranně vyhlásili nezávislou Severokyperskou tureckou republiku, kterou však mezinárodní společenství neuznalo. |
V únoru začaly po dvouleté pauze nové rozhovory o znovusjednocení tohoto středomořského ostrova. Na bývalém letišti kyperské metropole Nikósie se tehdy spolu sešli kyperský prezident Nikos Anastasiades a Eroglu. Obnovení rozhovorů uvítali německá kancléřka Angela Merkelová i předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
"Doufám, že dnešní den se stane začátkem konce nepřijatelného stavu, který už čtyřicet let rozděluje náš ostrov a náš lid," řekl podle agentury DPA Anastasiades. Podobně se vyjádřil také Eroglu.
Oba politici podepsali sedmibodový strategický plán, který předpokládá, že obě strany budou usilovat o federativní řešení na základě politické rovnosti obou etnických skupin, kyperských Řeků a kyperských Turků.
Zatímco kyperští Řekové usilují o federaci dvou spolkových zemí se silnou centrální vládou, kyperští Turci jsou spíše pro volnější konfederativní uspořádání dvou do značné míry nezávislých zemí.
ČTĚTE TAKÉ: |
