„Zvolený prezident a generální tajemník zdůraznili trvalý význam NATO a jednali o tom, jak se NATO přizpůsobuje novým bezpečnostním podmínkám, včetně boje proti hrozbě terorismu,“ uvedla aliance ve svém prohlášení.
Oba představitelé také jednali o výdajích na obranu a shodli se, že „bylo dosaženo pokroku ke spravedlivějšímu sdílení zátěže, ale že je toho potřeba udělat více,“ uvádí se dále v dokumentu. Podle agentury Reuters jde o očividný odkaz na to, že Spojené státy mají zdaleka největší obranné výdaje na obranu Evropy.
Pavel: Pátý článek smlouvy NATO platí, změnu si nedovolí žádný prezident |
Stoltenberg v pátek před vůbec prvním společným rozhovorem vyjádřil naději, že Trump bude chtít, aby Spojené státy stejně jako dosud stály v čele aliance. „Jsem absolutně přesvědčen, že prezident Trump bude lpět na americkém vedení aliance,“ řekl Stoltenberg.
Trump během předvolební kampaně vyvolal mezi členskými státy nejistotu, když prohlásil, že Amerika Evropu opustí, pokud evropské státy NATO nebudou spravedlivě přispívat na společnou obranu aliance. Mnohé státy, mezi nimi i Česká republika, totiž neplní závazek vydávat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Trump: Bohaté státy mají zaplatit
Podobně se Trump vyjádřil i na adresu dalších nealiančních amerických spojenců, jako jsou například Jižní Korea, Japonsko či Saúdská Arábie. Tyto státy označil za bohaté, proto podle něj musí za přítomnost amerických sil platit.
Dosluhující americký prezident Barack Obama při poslední návštěvě Evropy ve funkci také kritizoval země Severoatlantické aliance, které nevydávají na svou obranu dohodnutá dvě procenta svého hrubého domácího produktu.
Přes dvě procenta HDP investují kromě USA (3,6 procenta) a Řecka (2,4) ještě Británie (2,2) a Estonsko (2,16). Této hranice se letos snaží držet také Polsko, vyplývá z údajů bruselské centrály NATO.
Česká republika je s více než jedním procentem HDP na 22. místě z 28 zemí aliance, a to za Itálií a před Maďarskem.
