„Nic si nenamlouvejme. Svět si o Evropě myslí, že je bohatá, ale slabá,“ uvedl Gabriel s tím, že Unie údajně stojí pořád u postranní linie a v mezinárodní politice ji nikdo nebere vážně.
Proto by měly dle šéfa ministra zahraničí Německo a Evropa do budoucna vystupovat sebevědoměji a hájit vlastní zájmy. To se prý dlouhodobě neobejde bez ostřejšího se vymezení vůči Spojeným státům a naopak větší vstřícnosti ve vztahu k Rusku.
Pokud by se tento názor stal východiskem pro zahraniční politiku příští vlády, jednalo by se o změnu oproti dosavadní praxi.
Až dosud totiž platilo, že úzká orientace na Spojené státy nebyla nikým zpochybňována a platila i v dobách, kdy zastávaly Berlín a Washington odlišné postoje. Tak tomu bylo například během války v Iráku v roce 2003, již Němci svého času kritizovali.
Gabriel uvedl, že z veřejných vyjádření nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa vyplývá, že Američané přestali na svět nahlížet jako na globální společenství. Namísto toho ho prý přirovnávají k aréně, kde se svádějí zápasy, při nichž se utkávají národy, nevládní organizace i firmy.
Stabilita pouze s Ruskem
Na adresu Ruska šéf německé diplomacie uvedl, že sice nemůže být pochyb o tom, že anexe Krymu byla útokem na „mezinárodní právo“, že přesto ale zůstává Rusko sousedem Evropy, bezpečnosti a stability prý lze dosáhnout pouze ve shodě s ním.
V Německu samotném vyvolala Gabrielova slova rozporuplné reakce. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové mu vyslovili opatrnou podporu. „Požadavky ministra zahraničí na posílení Evropy se kryjí s postoji spolkové kancléřky,“ uvedl zahraničně-politický expert stranyJürgen Hardt.
Daleko kritičtěji se vyjádřili opoziční Zelení. Při pohledu na situaci na Ukrajině musí být jasné, že ekonomické motivy nesmějí svádět k tomu, že se v souvislosti s protiprávními aktivitami Ruska přimhouří oči, reagoval spolupředseda strany Cem Özdemir.
