Jde o první Vučičovu návštěvu Kyjeva od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Loni se srbský prezident, který udržuje přátelské vztahy s Moskvou, zúčastnil regionálního summitu v jihoukrajinské Oděse.
„Věřím, že budeme mít dobrý summit, navzájem si budeme poskytovat podporu na evropské cestě a zlepšíme dvoustrannou spolupráci,“ napsal srbský prezident na Instagramu.
Do Kyjeva přicestoval přes Moldavsko poté, co se v úterý zúčastnil v Paříži oslav francouzského státního svátku. Předchozí summity zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny se kromě Oděsy uskutečnily také v Aténách, Dubrovníku a Tiraně.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že cílem pátého summitu Ukrajina-jihovýchodní Evropa je posílit politickou koordinaci i spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany.
Summitu se kromě Vučiče účastní také prezidenti Rumunska, Moldavska a Albánie Nicušor Dan, Maia Sanduová a Bajram Begaj. Z Chorvatska a Slovinska přijeli předsedové vlád Andrej Plenković a Janez Janša. Další státy, například Severní Makedonii a Černou Horu, zastupují jejich ministři zahraničí.
Srbsko pod Vučičovým vedením balancuje mezi svými tradičními vazbami na Rusko a Evropskou unii. O členství v unii se balkánská země oficiálně uchází, v praxi ale její integrace už řadu let nepostupuje. V rusko-ukrajinské válce se Srbsko označuje za neutrální. Ačkoliv Bělehrad ruskou invazi odsoudil, nepřipojil se k západním sankcím uvaleným na Moskvu za její agresi vůči Ukrajině.
Musíme spojit své silné stránky, řekla Leyenová
Do Kyjeva přicestovala i šéfka EK von der Leyenová. Oznámila, že Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou.
Evropa podle šéfky EK disponuje bezpečným zázemím i obrovskými průmyslovými kapacitami, které lze využít. „Nemáme však bojem prověřené znalosti a zkušenosti, které Ukrajina získala během války,“ uvedla s tím, že EU a Ukrajina musejí „spojit své silné stránky“.
Ruská invaze na Ukrajinu podle ní ukázala, jak důležité je pro evropskou bezpečnost mít možnost rychle a ve velkém nasazovat bezpilotní systémy, které jsou ověřené v boji. Uzavřená dohoda má podle ní zároveň ukázat, že právě teď je správný čas investovat do Ukrajiny, protože to znamená zároveň investovat do společné evropské bezpečnosti.
Von der Leyenová přicestovala na Ukrajinu ráno, jedná se o její 11. návštěvu Ukrajiny od začátku rozsáhlé ruské invaze. Avizovala, že oznámí projekty spolupráce v obranném průmyslu. Jednat má také o přístupových jednáních Ukrajiny s Evropskou unií a přípravách Ukrajiny na zimu. Doplnila, že návštěvu uskutečňuje v době, kdy Ukrajina nabyla na vojenské síle a situace v její obraně proti ruské agresi se obrací k lepšímu.
Koncem června vyplatila EK prvních 3,9 miliardy eur (94,6 miliardy Kč) z půjčky pro Ukrajinu, jejíž celková výše činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze mají být určeny na pořízení dronů. Ukrajina současně požádala partnery z EU, aby jí poskytli na vojenskou pomoc dalších 6,6 miliardy eur (asi 160 miliard Kč), aby mohla využít nynějšího „okna příležitosti“ na bojišti k dosažení převahy nad Ruskem.
Ukrajina v úterý oficiálně otevřela další dvě kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do EU. Konkrétně bylo zahájeno projednávání takzvaného šestého tematického bloku (klastru), který sdružuje kapitoly týkající se vnějších vztahů.
V době stupňujících se ruských vzdušných útoků Ukrajina pokračuje v přípravách na zabezpečení poničené energetické sítě a zajištění dodávek tepla pro obyvatelstvo před následující zimou. Kyjev si dlouhodobě stěžuje zejména na nedostatek střel do systémů protivzdušné obrany, o věci jednal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na nedávném summitu NATO s prezidentem USA Donaldem Trumpem a tento týden v Paříži s představiteli evropských zemí. Předešlou zimu čelili Ukrajinci rozsáhlým výpadkům dodávek elektřiny a tepla v důsledku ruských útoků.
