Rowlingová ale udělala zásadní chybu: „naletěla“ na sestříhané video, které se objevilo v jejím twitterovém feedu.
Prvních třicet vteřin videa, které světoznámá autorka knih o Harry Potterovi ve svém tweetu vynechala, je totiž zásadní. Ukazuje, že Trump chlapce neignoroval - naopak. Z přítomných dětí mu věnoval vůbec největší pozornost. Spisovatelčino emocionální vyjádření o tom, jak je „zdrcující a strašné, že se Trump nedokáže přimět k tomu, aby potřásl ruku malému chlapci, co si chtěl pouze sáhnout na prezidenta“, se proti Rowlingové rychle obrátilo, informoval server The Time.
Rowlingová se za prohřešek o několik dní později omluvila - ne Trumpovi, pouze matce Weera, která se proti spisovatelčině kritice také ohradila - ale pro řadu uživatelů sociálních sítí bylo již pozdě. Než Rowlingová chybné informace smazala a nahradila je omluvou, jen na Twitteru je sdílely desetitisíce lidí.
‚Selhání zdrojů‘
Rowlingová situaci vysvětlila tím, že jí selhaly zdroje. Případ Rowlingové a Trumpa ukazuje na slabiny Twitteru a sociálních sítí obecně - stačí jedno kliknutí a absolutně chybná informace může docestovat k milionům lidí. Když si informaci neověří kapacita jako Rowlingová, její potenciální publikum čítá jen na Twitteru 11,4 milionu lidí. Autorce by přitom stačilo najít původní zdroj videa, které skrz své oficiální kanály sdílel Bílý dům.
A jelikož méně atraktivní, a tudíž i méně sdílená, omluva doteče k omezenému počtu lidí (hodně závisí i na tom, kdo je v daný moment on-line), řada lidí se nikdy nedozví, že se Rowlingová spletla. Podle průzkumu amerického Pew Research Center z roku 2016 používá sociální média jako hlavní zdroj informací 38 procent Američanů.
Twitter je „nejspolehlivější“ dezinformátor
Koncept šíření dezinformací na sociálních sítích je trnem v oku řady odborníků na komunikaci.
Nejvíce se mluví o Facebooku, což je logické vzhledem k počtu uživatelů, kteří ho denně používají a hledají na něm novinky. Twitter je ale často opomínaný hráč, který má v šíření dezinformací také významou roli, jak upozorňuje i analýza serveru The New York Times.
Prostor k šíření „fake news“ (falešných zpráv) nabízí ještě výhodnější: limit v počtu znaků svádí ke zjednodušování. A tato zkratkovitost a závislost na chytlavém obsahu, který je jednoduché vstřebat i předat dál, zavírá dveře serióznímu zpravodajství. Příkladem může být Donald Trump a aféra jménem ‚covfefe‘, tedy překlep, který na Twitteru získal takovou míru pozornosti, že dominoval mediální scéně několik následujících dní.
„Fake news“ tlačítko má spravit twitterovou komunikaci
Twitter se ve snaze zamezit šíření dezinformací chce inspirovat u Facebooku, který pod tlakem kritiky v prosinci loňského roku nabídl uživatelům cestu, jak nahlásit „úmyslně chybné či lstivé zprávy“ moderátorům - pro začátek pouze v americkém prostředí.
Twitter zvažuje, že podobné tlačítko zavede i pro své uživatele: individuální tweety by posoudil nezávislý moderátor a rozhodl, zda úmyslně škodí a dezinformují, načež by zmíněný tweet odstranil, informoval server The Guardian. Problém pro Facebook - a potažmo i Twitter - je v takovém případě možné zneužití funkce. Problematická je také včasná reakce moderátora, jelikož na obou sítích denně vzniká obrovské množství obsahu a k největšímu šíření dochází v prvních hodinách po zveřejnění.
