Nedůvěru vzbuzuje především to, že texaský byznysmen Tillerson nemá žádné oficiální zkušenosti v diplomatické sféře. To je v americké politice bezprecedentní situace. Nejdůležitější otázkou, kterou bude muset zodpovědět, je jeho vztah s Ruskem. Známy jsou jeho obchodní vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina a odpovědět bude muset i na otázky týkající se Trumpova plánu na oteplení vztahů s ruským protějškem.
Ku Klux Klan ho stál místo, teď má být šéfem justice. Senát USA bude grilovat Sessionse |
„Moje první otázka na něj byla, jakým způsobem si představuje svůj přechod, jak jasně vidí rozdíl mezi byznysem a diplomacií,“ uvedl pro agenturu Bloomberg senátor demokratů Chris Coons z Delaware, člen zahraničněpolitické komise. Po jejich setkání minulý týden se demokrat nezdál být přesvědčen. „Jsem stejně, pokud ne více znepokojen, jaká jsou prezidentova stanoviska, stěžejní role NATO v bezpečnosti a nutnost tlačit na Putina a Rusko jako takové,“ řekl Coons.
S Ruskem souvisí i potenciální střet zájmů, který Tillerson bude muset setřást. Exxon totiž pod jeho vedením získal v roce 2011 díky dohodě s ruskou ropnou společností Rosněfť lukrativní přístup k ropným ložiskům v arktické oblasti. Za zlepšování vztahů s Ruskem navíc o dva roky později dostal přímo z Putinových rukou Řád přátelství. Jenže v roce 2014 udělaly Exxonu čáru přes rozpočet ekonomické sankce, které USA uvalily na Rusko po anexi Krymu.
V minulém roce se navíc Exxon výrazně zajímal o připravovaný zákon, který by budoucím administrativám ztížil zrušení protiruských sankcí. Ačkoliv firma podle mluvčího Alana Jefferse nikdy oficiálně nevystupovala proti podobným iniciativám, Tillersonova ruská historie vrhá stín na potenciální řešení snakčních politik. O skutečné nezávislosti kandidáta na ministra zahraničí mohou pochybovat i republikánští senátoři ze zahraničněpolitické komise, například floridský Marco Rubio, který je advokátem rozšíření protiruských sankcí.
Obchody i přes sankce
Reputace proruského muže bude důležitá i co se týče řešení skandálu s ruskými hackerskými útoky. Podle amerických médií by se měl postavit čelem ke globální kyberbezpečnosti a jejímu narušování ze strany Ruska, Číny, Íránu a dalších, i nestátních, aktérů.
Senátoři podle britského serveru The Independent budou s největší pravděpodobností chtít vysvětlit i obchodní dohody Exxonu s Íránem, Súdánem a Sýrií v době, kdy podléhaly americkým sankcím. V letech 2003 až 2006 totiž díky obchodování evropské dceřinné firmy Infineum, ve které má padesátiprocentní podíl, v Íránu získal Exxon celkem 53,2 milionu dolarů (asi 1,36 miliardy korun), v Súdánu 600 tisíc dolarů (přes 15 milionů korun) a v Sýrii 1,1 milionu dolarů (28 milionů korun).
  |
„Byly to všechno legální aktivity, které nebyly proti sankcím,“ uvedl mluvčí Jeffers s tím, že se do dohod žádným způsobem nezapojil žádný americký občan. „Necítili jsme, že by vzhledem k jejich velikosti znamenaly tyto obchody příliš mnoho,“ dodal pro web USA Today.
Tillerson do velké míry reprezentuje Trumpův názor, že vláda potřebuje hlavně tvrdě cílit na důležité dohody. I kdyby to znamenalo změnit dekády určitého pohledu na zahraniční politiku.
Příkladem může být tvrdý postoj proti snaze venezuelského prezidenta Huga Cháveze znárodnit ropné společnosti. Exxon v roce 2014 v arbitráži vysoudil kompenzaci ve výši 1,6 miliardy dolarů a započal velký projekt se snahou naleznout nová ložiska ve vodách, které Venezuela považovala za své.
Ještě Čína a klimatické změny
Ačkoliv sám je novou tváří ve velké politice, Tillersona podporují někteří bývalí vysoce postavení lidé, například exministr obrany Robert Gates nebo Stephen Hadley, který byl poradcem George W. Bushe pro národní bezpečnost. „Má obrovské zkušenosti z jednání po celém světě, stejně tak jako mnoho kontaktů a dobrých vztahů, které se budou nové administrativě hodit,“ citoval Hadleyho Bloomberg.
Rodilý Texasan Tillerson bude podle serveru časopisu Forbes muset představit také svůj pohled na otázku klimatických změn nebo Číny a její aktivity v Jihočínském moři. První otázka bude klíčová především pro demokratické senátory. Pro dosluhujícího šéfa diplomacie Johna Kerryho patřil boj s globálním oteplováním mezi hlavní priority. Senátory jeho strany bude proto zajímat, jak se k problematice bude stavět šéf jedné z největších ropných firem na světě, tedy znečišťovatele životního prostředí. Napovědět může to, že v minulosti patřil k táboru lidí, kteří potvrzovali teorii klimatické změny.
Čínská otázka bude důležitá pro všechny senátory zaměřené na problematiku bezpečnosti. V Jihočínském moři totiž Čína buduje a militarizuje umělé ostrovy, což je považováno za snahu kontrolovat nejdůležitější námořní obchodní trasu na světě. Budoucí postoj USA proto patří k jedněm z nejdůležitějších otázek americké zahraniční politiky následujících let.
