27. září 2017 16:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Šest klíčových pasáží, které je potřeba vědět o Macronově vizi Evropy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 96Diskuse
Emmanuel Macron během proslovu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Emmanuel Macron během proslovu. | foto: Reuters

PRAHA Francouzský prezident Emmanuel Macron již od své prezidentské kampaně prohlašoval, že chce obrátit list ve vztahu k EU. V úterním proslovu na půdě pařížské univerzity představil vizi, podle které by chtěl více integrovat eurozónu, zavést do praxe myšlenku vícerychlostní Evropy nebo sjednotit daně a sociální dávky. Server Lidovky.cz přináší přehled, co Macron navrhuje.

1. Vícerychlostní Evropa a hlubší propojení s Německem

Evropská unie je podle francouzského prezidenta Macrona „příliš slabá, příliš pomalá a příliš nevýkonná“. Proto v úterý vyzval státy k vytvoření vícerychlostní Evropy. Pomalí podle něj nemají právo zdržovat ty rychlé.

Macron si podle svých slov přeje, aby státy Francie a Německo byly opět silným tandemem, který povede EU. Zároveň dodal, že by tyto dva státy měly na začátku příštího roku podepsat novou Elysejskou smlouvu, která posílí vzájemnou spolupráci. Macronovou ideou má být absolutně propojený a integrovaný trh obou zemí do roku 2024, součástí kterého by byla i stejná pravidla a zákony pro německé i francouzské společnosti.

Pokud by se naplnila Macronova idea na vytvoření vícerychlostní Evropy, Česká republika by se musela rozhodnout, zda si přeje vstoupit do eurozóny a mít vliv na určování směru a míry integrace v rámci Evropské unie, nebo zůstane stranou. Rozhodnutí států eurozóny by však ve výsledku mělo dopad na celou EU včetně těch, kteří se na rozhodování podílet nebudou.

2. Obranná politika

Nutné je podle francouzské hlavy státu sladit i kooperaci v rámci obrany členských zemí EU. „Nabízím naším partnerům přijetí v naší národní armádě,“ ohlásil prezident v projevu. Otevřel tak možnost občanům jiných členských zemí vstoupit do francouzské armády. Ostatním unijním zemím navrhl, aby udělaly totéž. Unie by podle Macrona měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při podpisu kontroverzního pracovního práva v Elysejském paláci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron s manželkou Brigitte.

První evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020. Šéf francouzského státu následně také navrhl, aby EU vytvořila společnou platformu pro boj proti organizovanému zločinu a terorismu.

3. Řešení terorismu a uprchlické krize

Pro úspěšný boj s terorismem, jeho financováním i propagandou je podle prezidenta Macrona nutné prohloubit spolupráci tajných služeb, mimo jiné prostřednictvím vytvoření společné evropské akademie, z níž by vycházeli budoucí zaměstnanci tajných služeb. Pomohl by prý i vznik evropské protiteroristické prokuratury.

V otázce přijímání uprchlíků akcentoval prezident primárně situaci ve Středomoří a severní Africe. Podle něj se musí nejprve stabilizovat problematické země, ze kterých utíkají tisíce lidí. Dále je podle něj nutné, aby Evropa v této vytvořila společnou azylovou politiku.

4. Zdanění technologických gigantů

Macron také nabídl, aby státy unie financovaly ekonomický vývoj afrických států a program na udílení azylu pomocí společné daně z transakcí velkých společností. Česká vláda by tak musela prosadit podobný zákon, jako je francouzský „loi Tobin“, který mimo jiné nutí velké společnosti a korporáty platit daň 0,2 procenta z nákupních transakcí francouzských firem, jejichž tržní hodnota přesahuje jednu miliardu eur. 

Podobný zákon platí i ve Velké Británii. Macron požadoval, aby takovou daň uvalily na transakce velkých společností všechny státy a vznikla tak fakticky celoevropská daň.

Francouzská hlava státu si také přála lepší zdanění technologických gigantů, kteří jsou ve Francii známí pod zkratkou Gafa (Google, Apple, Facebook, Amazon). Společnosti by měly danit své aktivity v každé ze zemí a nevyužívat možnosti danit své aktivity ve fiskálně výhodných státech. Podobně navrhoval Macron i harmonizaci tzv. korporátní daně.

5. Jeden rezort financí a rozpočet eurozóny

Francouzský prezident také na půdě pařížské univerzity potvrdil svou vůli vytvořit společný rozpočet pro eurozónu, který by měl řídit pouze jeden společný ministr financí a na jeho dodržování by měl dohlížet Evropský parlament. 

„Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí,“ uvedl Macron. Zdroje by podle něj mělo zajistit například zdanění tzv. numerického sektoru nebo ekologická daň.

Společný evropský rozpočet by v současnosti Českou republiku nikterak nezatížil. V případě, že by se Česko rozhodlo připojit k silnému jádru EU a přijmout euro, muselo by počítat i se změnami legislativy v oblasti tvorby rozpočtu.

6. Společné sociální standardy

Během listopadu chce Macron mimo jiné jednat na celoevropské úrovni o zakotvení minimální evropské mzdy. Podle něj by tento krok byl společně s harmonizovanou korporátní daní dobrým způsobem boje proti sociálnímu dumpingu v Evropě. K celému konceptu pak prezident připojil i návrh na sjednocení výše sociálních dávek v celé Evropské unii.

mhMartin Hampejs
  • 96Diskuse




Najdete na Lidovky.cz