Pondělí 27. ledna 2020svátek má Ingrid 3 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Sestřelila ukrajinský boeing raketa? Média se odkazují na tajné služby, podle Íránců to nedává logiku

Záchranné složky prohledávají místo havárie letadla. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Záchranné složky prohledávají místo havárie letadla. | foto: ČTK

TEHERÁN/PRAHA Sestřelení íránskou raketou označil za příčinu katastrofy ukrajinského boeingu, při níž ve středu zahynulo všech 176 lidí na palubě, kanadský premiér Justin Trudeau. To, že by mohlo jít o tragický omyl, naznačil i americký prezident Donald Trump, Írán to odmítá. I mnohé další okolnosti této variantě nasvědčují.

Na místě středeční katastrofy ukrajinského boeingu v Teheránu panoval zjevně takový chaos, že si každý mohl přijít a vyfotit co chtěl. Na internet se tak dostaly záběry ozbrojenců sbírajících segmenty rakety, celá hlavice střely či obrázek křídla s dírkami, připomínající zásah šrapnely jako u zbytků letadla na lince MH-17 sestřeleného nad Donbasem.

Ve čtvrtek večer pak světová média přinesla hned několik zpráv odvolávajících se na zdroje z tajných služeb, že za neštěstím byl zásah raketou íránského protiletadlového systému, zřejmě v důsledku omylu. Na tiskové konferenci to pak tvrdil i kanadský premiér Justin Trudeau. Šéf íránského úřadu pro civilní letectví to ale odmítl jako technicky nemožné.

Osobní věci pasažéru z letadla příslušícího ukrajinským aerolinkám, které se...
Trosky letadla příslušícího ukrajinským aerolinkám, které se dnes zřítilo...

Vyšetřovacími verzemi katastrofy boeingu 737-800 Mezinárodních ukrajinských aerolinií (MAU) se 176 lidmi na palubě ale stále zůstávají také srážka s dronem, terorismus či technická závada

Ví se, že několik minut po vzletu západním směrem ve výšce asi 2400 metrů došlo k potížím, po nichž se posádka snažila obrátit stroj doprava zpátky na letiště. Přitom nevyslala nouzový signál ani nijak nekomunikovala s dispečery. Stroj se po vzletu zřítil na pole v okolí vodního kanálu, všichni na palubě zahynuli. Řada svědectví pak mluví o tom (a je to zachycené i na videu), že letadlo hořelo ještě ve vzduchu před střetem se zemí.

Nebezpečné létání ve válečné zóně

Ještě večer v den katastrofy vyletěl z Kyjeva tým 45 vyšetřovatelů, mezi nimiž jsou zástupci různých složek včetně lidí, kteří šetřili sestřelení malajsijského boeingu na lince MH-17 v červenci 2014 nad Donbasem. „Naše komise se teď snaží dohodnout s íránskou stranou na povolení k výjezdu na místo a bude hledat stopy po ruské raketě Tor v souladu s informacemi publikovanými na internetu,“ prohlásil předseda Národní rady bezpečnosti a obrany (SNBO) Alexej Danilov.

„Máme zpravodajské informace, včetně těch od našich spojenců, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země–vzduch,“ prohlásil kanadský premiér Trudeau. To, že letadlo omylem zasáhla raketa íránské protivzdušné obrany, napsal i americký časopis Newsweek s odvoláním na zástupce Pentagonu a tajných služeb. Podle listu The Guardian americké sledovací systémy zaznamenaly v okolí letadla činnost protiletadlové baterie i infračervenou stopu po vypuštění raket. „Někdo tam mohl udělat chybu,“ komentoval před novináři neštěstí americký prezident Donald Trump. „Říká se, že šlo o technický problém, já osobně si myslím, že to nepřipadá v úvahu,“ dodal.

Protiletadlový systém Tor-M1 vyvinul Sovětský svaz začátkem 80. let. Podle popisu dokáže efektivně střílet na cíle ve svém okolí až do desetikilometrové výšky. Rusko dodalo 29 těchto systémů Íránu a je pravděpodobné, že je Teherán začlenil do své protiletecké obrany. Ta je poměrně sofistikovaná s množstvím daleko vyspělejších systémů, má ale za sebou i omyly, například v srpnu 2010 sestřelila vlastní letoun F-4 Phantom, který se omylem dostal do okolí jaderného reaktoru v Búšehru.

Podle Newsweeku Írán v době, kdy ukrajinský letoun startoval, aktivoval protivzdušnou obranu kvůli obavám z reakce na své útoky na americké základny několik hodin před tím. Přitom kolem teheránského letiště startovala a přistávala civilní letadla. Šlo pak o mimořádně nebezpečnou situaci, kdy se civilní stroje pohybují v zóně vojenského konfliktu. To vedlo i v minulosti k tragédiím jako MH-17 či sestřelení íránského airbusu americkým křižníkem v červnu 1988 nad Perským zálivem.

Experti považují za možnou i variantu srážky s bezpilotním letadlem či jiným vzdušným objektem. V oblasti výroby a používání dronů je Írán „velmocí“ a létající aparát hlídající po útocích na americké základny vlastní objekty dává logiku, mohl se tedy vyskytnout v místě, kde nemá co dělat. Srážka s dronem v oblasti motoru by pak mohla mít za následek destrukci a požár.

Uvažuje se také o možnosti teroristického útoku, zatím se ale žádná skupina k takové akci nepřihlásila a chybí motiv, v ukrajinské politice se teroristické metody příliš neujaly.

Agentura Reuters také přišla dříve během čtvrtka s tvrzením – na základě tří amerických a jednoho kanadského i evropského zdroje z tajných služeb – že za zřícením letadla je technická závada. „Jsou důkazy o tom, že se jeden z motorů přehřál,“ řekl agentuře kanadský expert.

Írán: zásah raketou nedává logiku

Právě Kanaďanů bylo po Íráncích na palubě nejvíc. Ukrajinské zdroje udávají 63, íránské pět, nesoulad je ale zřejmě v tom, že šlo o Íránce s kanadskými pasy, pro něž byla cesta přes Kyjev při neexistenci přímého letu oblíbenou alternativou. Kromě toho letěli osudným spojem i lidé se švédskými a afghánskými pasy. Ukrajinců bylo 11 - dva cestující, šest členů palubní posádky, dva piloti a instruktor. Právě tříčlenná posádka patřila podle vedení MAU k velmi zkušeným.

Vrak trupu letadla, které se zřítilo krátce po startu z teheránského letiště.

Vrak trupu letadla, které se zřítilo krátce po startu z teheránského letiště.

Trosky zříceného letadla.

Trosky zříceného letadla.

„Kanaďané chtějí odpovědi, to znamená transparentnost, odpovědnost a spravedlnost,“ prohlásil premiér kanadský Trudeau. K podivným okolnostem, které nahrávají zásahu raketou, patří ztráta spojení s posádkou, v podobné situaci krajně neobvyklá. Poškozené jsou také obě černé skříňky a íránské úřady lavírují s jejich vydání americkému boeingu. „Z vědeckého hlediska je zásah raketou nemožný a takové spekulace jsou nelogické,“ komentoval to šéf íránské organizace pro civilní letectví Ali Abedzadeh.

Řada evropských lídrů už vyzvala Írán ke spolupráci při vyšetřování. Jde tu o hodně. Teheránu o vysoké odškodné a o vztahy se zeměmi, s nimiž je ještě nemá tak vyhrocené jako s USA. Americkému boeingu zase o prestiž po skandálu se sesterskou verzí 737-Max, která musela být kvůli fatální chybě softwaru uzemněna. Celkově se pak i tady hraje o válku či mír v regionu.

Premium

Český student ve Wu-chanu: Všichni to podcenili. Kvůli rodině bych chtěl zpět domů

Daniel Pekárek (vlevo) ve Wu-chanu s kamarády. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když loni v srpnu odletěl do čínského Wu-chanu za vzděláním, nepočítal s tím, že o pět měsíců později bude v tomto...

Premium

Léčil jsem lidi homeopatií. Pak jsem zjistil, že funguje jinak, než mi říkali

Profesor Edzard Ernst, odborník na testování účinnosti alternativní medicíny,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Homeopatie je přes dvě stě let stará medicína. Znamená to, že patří do starého železa, nebo má stále co nabídnout?...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vratislav Kulhánek v lednu 2020 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...