Íránský jaderný provoz v Natanzu se stal terčem teroristického útoku, tvrdí jeho šéf. Incident se obešel bez obětí |
„Sionistický režim na nás zaútočil kvůli pokroku v odstraňování sankcí, ale neuspěje (…) Budeme to my, kdo se pomstí sionistům.“ Také těmito slovy komentoval íránský ministr zahraničí Mohammad Zaríf nedělní incident v hlavním íránském jaderném zařízení u města Natanz.
Podle prvotních zpráv došlo ve středisku k „významnému narušení elektrické soustavy“, které vyvolalo požár a částečně vyřadilo z provozu centrifugy sloužící k obohacování uranu. Během včerejška ale Teherán začal mluvit o jaderném terorismu, což naznačuje, že škody mohou být velkého rozsahu.
K čemu přesně v Natanzu došlo není možné nezávisle ověřit; podle íránských úřadů nedošlo k obětem na životech ani ke kontaminaci jaderným materiálem.
  |
Případů tajemných útoků na zařízení či osoby spojené s íránským jaderným programem již bylo mnoho a jsou vesměs připisovány Izraeli. Úřady židovského státu tyto incidenty nikdy oficiálně nekomentují, nicméně tentokrát jsou indicie vedoucí do Tel Avivu silnější než kdy jindy. Izraelské úřady neuvalily cenzuru na informování o události, což bylo v předchozích případech obvyklé, a mnohá izraelská média referují o „zdařilém díle Mossadu“ (izraelské tajné služby - pozn. red,) jako o hotové věci.
Židé podezřívají Írán, svého úhlavního nepřítele, že se pod pláštíkem mírového jaderného programu snaží vyvíjet jaderné zbraně; důkazy o tom se však dosud neobjevily. Špičky izraelské politiky mnohokrát prohlásily, že země si vyhrazuje právo zabránit Íránu ve vlastnictví jaderných zbraní.
Izrael sám přitom disponuje podle odhadů nejméně osmdesáti, možná však až několika sty jadernými hlavicemi. Tel Aviv nikdy vlastnictví nukleárních zbraní nepřiznal, ale ani nevyvrátil.
Mezi podezřelé „nehody“ z poslední doby související s íránským jádrem patří požár a následný výbuch v jaderném zařízení v Natanzu, ke kterému došlo loni v červenci. V listopadu 2020 byl u Teheránu dálkově ovládanou zbraní zavražděn Mohsen Fachrízádeh, jeden z šéfů íránského jaderného programu.
Požár v jaderném provozu v Natanzu byla podle Teheránu sabotáž |
K nedělní sabotáži v Natanzu došlo za situace, kdy se jedná o oživení tzv. íránské jaderné dohody (JCPOA) z roku 2015, jejímž hlavním cílem je omezení íránského jaderného programu na mírové využití. V roce 2018 však bývalý prezident USA Donald Trump od smlouvy odstoupil. Teherán v reakci na to prohlásil, že se dohodou již „necítí být vázán“ a začal mj. obohacovat uran nad limity stanovené smlouvou.
Intenzivní rozhovory o návratu k JCPOA probíhaly minulý týden ve Vídni, konkrétní výsledek však zatím není. Cílem Teheránu je zrušení ekonomických sankcí proti Íránu výměnou za obnovení detailní kontroly nad svými jadernými aktivitami.
Židé považují íránskou jadernou dohodu od začátku za špatnou a nebezpečnou pro Izrael, což tamní ministr obrany Benjamin Ganc zopakoval i při víkendové schůzce se svým americkým protějškem Lloydem Austinem v Jeruzalémě. Útok v Natanzu – provedl-li jej skutečně Izrael – se tak podle izraelských médií dá chápat i jako vzkaz Američanům, že Židé nebudou v případě návratu k jaderné dohodě stát se založenýma rukama.
Podle listu The Jerusalem Post o zapojení Izraele do sabotáže v Natanzu leccos napovídají i slova premiéra Benjamina Netanjahua pronesená na nedělní schůzce s bezpečnostními šéfy: „Pamatujte, situace, která je s ohledem na Írán dnes, může být zítra docela jiná.“
