Během minulého víkendu se Hongkong vrátil do starých kolejí před pandemií. V ulicích se nanovo objevily desítky tisíc demonstrantů. Tentokrát však neprotestovali proti pročínskému vedení města, ale proti samotné komunistické straně a jejímu rozhodnutí dostat situaci v autonomním městě pod svou kontrolu.
Čína se totiž odhodlala k nejodvážnějšímu kroku za posledních dvacet let. Minulý týden představila nový zákon, který postaví mimo zákon terorismus, podvratné činnosti i jakoukoliv snahu Hongkonžanů o nezávislost na Čínské lidové republice.
Vzhledem k širokému záběru všech těchto formulací se obyvatelé města obávali, že tímto skončí život v Hongkongu, jak jej znají, a zmizí jejich svobodný způsob života a s ním spojené výhody.
Policie v Hongkongu použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn.
Ve čtvrtek pak podle očekávání prošel zákon prvním čtením bez námitek. Návrh bude nyní podle televize BBC předán stálému výboru, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, k rozpracování podrobností jednotlivých článků. Definitivně by měl být zákon hotov v září.
Bezpečnostní orgány čínské centrální vlády poté budou moci zřídit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost. „Jedním ze základních principů vlády práva je, že jsou si všichni rovni. Nikdo není nad zákonem. Ani vláda. A teď říkají, že zde bude výbor nebo organizace, která nebude spadat pod místní zákony? To bude konec Hongkongu,“ uvedl pro média prodemokratický politik Dennis Kwok.
Zlomení a šokovaní
Obavy o svou budoucnost mají především politici jako Kwok. Vzhledem k tomu, že je jejich cílem získat větší nezávislost na Číně, budou pravděpodobně podle nového zákona stíháni. Ve stejné situaci jsou i novináři. „Lidé byli šokováni, zaskočeni, zlomeni. Někteří z mých přátel plakali, jiní měli panické ataky,“ popsala situaci reportérka deníku The Washington Post Shibani Mahtaniová žijící v Hongkongu.
Podle agentury Reuters byli ve čtvrtek již pár hodin poté, co čínská komunistická strana odsouhlasila v parlamentu nový zákon, v ulicích města příslušníci pořádkové policie, aby předešli případné eskalaci situace.
Hongkong byl do roku 1997 britskou kolonií. Když se země připravovala na přechod pod čínskou administrativu, uzavřely vlády Velké Británie a Číny dohodu. Podle ní se měl Hongkong po 50 let těšit autonomii a ve městě měl přetrvat kapitalismus, svoboda tisku, mohly probíhat protesty a lidé mohli být kritičtí k vládním kruhům. Tento kompromis byl nazván Jedna země, dva systémy. A podle odborníků by mohl nový zákon tento systém narušit.
Status Hongkongu je dlouhodobě kritickým bodem. Peking se dlouhodobě snaží autonomní oblast více kontrolovat, což se projevilo ve velkém v roce 2014, kdy městem proudily tisíce lidí domáhající se větší autonomie v rámci tzv. deštníkového hnutí. Obdobná situace pak byla v Hongkongu po celý loňský rok.
Policie se snažila demonstranty rozehnat slzným plynem.
Protestanti protestují v Hongkongu
Mnoho lidí však současná situace zaskočila. „Doposud se věřilo, že pokud Čína zavede podobný zákon, učiní tak skrze samotnou administrativu v Hongkongu. Strana se ale rozhodla zakročit v Pekingu daleko od hongkongské semidemokracie, a to v průběhu koronavirové krize, když jsou Spojené státy i Velká Británie zaměstnané problémy s pandemií,“ popsala pro Post Reports novinářka Emily Rauhalová. USA již pandemii navzdory Čínu varovaly.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu uvedl, že Hongkong v tuto chvíli nemá dostatečnou autonomii na to, aby bylo nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. Podobný tón pak nastavil i poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Robert O’Brien. Ten o víkendu uvedl, že pokud Čína kontroverzní zákon přijme, „budou na Hongkong a Čínu uvaleny sankce“.
Uchopení kormidla za pandemie
Podle odborníků se na současnou situaci dá nahlížet dvěma způsoby. Za prvé jde o dlouhodobou politiku prezidenta Si Ťin-pchinga. Od roku 2012, kdy přišel s vizí „Velkého obrození čínského národa“, chtěl, aby se země vrátila do pozice centra světového řádu.
Za jeho vlády se rozjela ve velkém odvážná zahraniční politika a Čína začala být mnohem agresivnější na mezinárodním kolbišti. Přivázání Hongkongu pak bylo součástí plánu jak ukázat USA a Velké Británii, že Čína má své národní zájmy a bude je bránit.
Za druhé je možné vnímat situaci skrze optiku současné koronavirové pandemie. V lednu a únoru, kdy probíhala epidemie pouze v čínském Wu-chanu, se zdálo, že komunistická strana se ocitne v krizi. Si Ťin-pchingovi se ale podařilo vzbudit v lidech nacionalismus poukazováním na „mnohem horší“ situaci v USA a Evropě. „Situace v Hongkongu je jen ukázkou síly. Si drží kormidlo pevně v rukou a Čína je na vzestupu,“ dodala Rauhalová.
