Jednat budou v kongresovém centru La Nuvola, což v překladu znamená „oblak“, na jižním okraji Říma. Od vypuknutí koronavirové pandemie půjde o vůbec první setkání tohoto druhu, kdy se vrcholní politici potkají tváří v tvář. Nejočekávanějším hostem bude americký prezident Joe Biden, naopak chybět budou prezidenti Ruska a Číny, Vladimir Putin a Si Ťin-pching.
„Summit v Římě znamená návrat k multilateralismu, po temných letech izolacionismu a osamění způsobeného zdravotní krizí,“ uvedl italský premiér Mario Draghi, jehož země letos skupině G20 předsedá.
Druhý den vrcholné schůzky se časově překrývá se zahájením klimatického summitu v Glasgowě, mnozí z účastníků se přesunou z Říma rovnou do Skotska. Proto se očekává, že i na jednání G20 bude patřit k hlavním tématům všech rozhovorů hledání cest, jak zabránit dalšímu oteplování globálního klimatu.
Biden dorazil do Evropy. Na začátek jednal nezvykle dlouho s papežem |
Tím spíš, že na státy zastoupené ve skupině G20 připadá osmdesát procent veškeré hospodářské činnosti na světě a realizují tři čtvrtiny světového obchodu. Zároveň také mohou za více než tři čtvrtiny celosvětových emisí skleníkových plynů.
Kromě toho také půjde v Římě o koordinaci boje proti koronavirové pandemii, především v chudších částech světa. Řada neziskových organizací upozorňuje, že zatímco v průmyslových státech dosahuje míra proočkovanosti šedesáti procent, jsou to v ostatních částech světa pouhá čtyři procenta. Z jejich pohledu se nepodařilo dodržet dřívější sliby, že dojde ke spravedlivějšímu rozdělování očkovacích látek.
Světoví lídři by také měli definitivně potvrdit zavedení globální minimální daně pro korporace ve výši patnácti procent, a to počínaje rokem 2023. Na něčem takovém se dohodli v červenci ministři financí G20. Minimální sazba má zabránit, aby velké koncerny přesouvaly svá sídla podle toho, kde ušetří nejvíc na daních.
Kvůli summitu je v Římě v příštích dnech očekávána řada demonstrací. Panují obavy, aby se neopakovaly pouliční bitky s policií a případy rabování obchodů, které doprovázely summit G8 v italském Janově v roce 2001 či setkání G20 v Hamburku v roce 2017. Zesíleny byly i kontroly na hranicích s cílem zabránit příjezdu radikálů ze zahraničí.
Již v pátek demonstrovali v Římě podporovatelé hnutí Fridays for Future a ve městě začal fungovat několikadenní klimatický kemp. Na dnešní den je naplánován protestní průvod městem, kterého se chtějí kromě různých ekologických organizací zúčastnit i zástupci odborových skupin.
Bezprostřední okolí kongresového centra o rozloze deseti kilometrů čtverečních bylo prohlášeno za „červenou zónu“ a kompletně uzavřeno, včetně veškeré dopravy. Bezpečnostní zóny byly zřízeny i v centru Říma. Sahají od prezidentského paláce přes turisty hojně navštěvovanou Fontánu di Trevi až po Palazzo Chigi, sídlo italského premiéra, nebo Koloseum. Uzávěry jsou plánovány i v okolí Vatikánu.
Merkelová a její nástupce
Kromě amerického prezidenta Bidena bude zřejmě v sobotu i v neděli přitahovat největší pozornost německá kancléřka Angela Merkelová. Pro ni to bude poslední účast na summitu G20, než za několik týdnů odejde z politiky.
Do Říma ji proto bude doprovázet její potenciální nástupce, současný německý ministr financí Olaf Scholz, který se zúčastní schůzky se svými resortními kolegy. Merkelová ho chce vzít i na bilaterální setkání, která hodlá během vrcholné schůzky absolvovat. Naplánována jsou mimo jiné setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Borisem Johnsonem nebo americkým prezidentem Joem Bidenem.
