Čína varuje státy G7: Časy, kdy globální rozhodnutí diktovala malá skupina zemí, jsou dávno pryč |
„Před týdnem jsem požádal své kolegy o pomoc s přípravou a poskytnutím dávek, které potřebujeme k naočkování celého světa do konce roku 2022,“ řekl Johnson novinářům. „Jsem velmi potěšen, že mohu oznámit, že tento víkend lídři přislíbili více než jednu miliardu dávek buď přímo nebo prostřednictvím financování programu COVAX.“
Závazek však zdaleka nedosahuje 11 miliard dávek, které jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zapotřebí k proočkování nejméně 70 procent celkové populace a skutečnému ukončení pandemie, upozornila agentura AP.
  |
Silné ekonomiky také hodlají dále exportovat, vydávat licence a zajišťovat neziskovou výrobu vakcín. Dále skupina vyzývá k vědeckému a poctivému zkoumání původu koronaviru, přičemž účastnit se má i Čína, kde byl virus poprvé identifikován.
Země G7 se v prohlášení zavazují dále podporovat program ACT-Accelerator (ACT-A), který má organizovat výzkum a globální distribuci vakcín, léků a testů. „Podporujeme diskusi o rozšíření mandátu ACT-A na rok 2022 a jeho revizi, která ho zefektivní,“ uvádí se v prohlášení.
Ekologické skupiny ale nejsou spokojeny. Nic se nezmění, dokud státy peníze neposkytnou, soudí organizace Greenpeace. Rozvinuté země se v OSN už v roce 2009 dohodly na poskytnutí po 100 miliardách dolarů do roku 2020 chudým státům na tyto účely, ale slib nebyl splněn.V rámci snahy zpomalit globální oteplování skupina G7 do roku 2025 hodlá mobilizovat každoročně sto miliard dolarů (dva biliony korun) chudým státům na omezení škodlivých emisí.
Z peněz se také mají financovat projekty budování infrastruktury a technologie šetrnější k životnímu prostředí. G7 vyzývá další bohaté státy, aby ji následovaly. Skupina se také zavázala, že do roku 2030 sníží na polovinu emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 2010. V pasáži týkající se životního prostředí je také ukončení vládní podpory těžbě uhlí coby největšímu znečišťovateli.
EU je neskutečně silná a pulzující organizace, prohlásil Biden během summitu G7 |
Účastníky summitu oslovil přírodovědec Sir David Attenborough a řekl, že řešení otázek klimatické změny je nyní záležitostí politiky stejně jako vědy. „Víme přesně, co se na planetě děje, a víme, co je třeba za deset let udělat. Vypořádat se s tím je stejně tak věc politiky a komunikace, jako vědy a technologie,“ řekl.
USA podle agentur prosadily do závěrečného komuniké i vyjádření k Číně. To vyzývá k respektování lidských práv v čínské provincii Sin-ťiang, kde žije menšina muslimských Ujgurů, a k zajištění autonomie Hongkongu. „Budeme prosazovat své hodnoty včetně výzvy, aby Čína respektovala lidská práva a základní svobody, zejména v souvislosti se Sin-ťiangem, zajistila svobody a vysoký stupeň autonomie Hongkongu,“ uvádí se v dokumentu G7. Zmiňuje se také o nutnosti zajistit stabilitu v Tchajwanské úžině. „Jsem znepokojeni situací v Jihočínském moři a jsme zásadně proti jednostranným pokusům změnit tamní status quo a vyvolávat napětí,“ uvádí se v prohlášení.
Schválení minimálně daně pro nadnárodní společnosti
„Budeme pokračovat v podpoře našich ekonomik tak dlouho, jak to bude nutné, v budoucnu přesuneme zaměření naší podpory z reakce na krizi k podpoře růstu,“ uvádí se v prohlášení. Země G7 již poskytly na pomoc svým ekonomikám 12 bilionů USD (251,7 bilionu Kč).
Plány na další růst zahrnují tvorbu pracovních míst, investice do infrastruktury, podporu inovací a podporu lidí bez ohledu na jejich věk, etnickou příslušnost nebo pohlaví. Podle prohlášení v případě minulých krizí tomu tak nebylo a proto jsou země G7 nyní odhodlány to změnit.
V rámci zajištění budoucí prosperity se chtějí země G7 zasadit také o volnější a spravedlivější obchod v rámci reformovaného obchodního systému, odolnější globální ekonomiku a spravedlivější globální daňový systém. Svojí spoluprací chtějí zajistit vyšší prosperitu a blahobyt pro všechny.
Lídři G7 se také shodli na schválení globální minimální daně pro nadnárodní společnosti. Toto rozhodnutí se očekávalo, protože ministři financí G7 na počátku měsíce schválili zavedení globální minimální daně ve výši nejméně 15 procent pro nadnárodní společnosti, aby zabránili velkým korporacím využívat daňové ráje k tomu, aby se vyhnuly placení daní a připravovaly tak některé země o důležité a potřebné příjmy. Minimální sazbu 15 procent prosazují Spojené státy. Do konce července se chtějí G7 dohodnout na minimální dani s větší skupinou států G20, napsaly agentury DPA a AP.
Minimální daň má zatížit více než doposud hlavně firmy jako Apple, Google a Amazon. Navíc by nově firmy měly dovádět daně tam, kde podnikají, a ne pouze v místě, kde mají své sídlo.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová přivítala, že skupina G7 podpořila rozšíření nouzových rezerv MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR), o 650 miliard USD. Tyto peníze mají pomoci zemím financovat fiskální opatření potřebná k překonání pandemie. V příštích měsících hodlá Georgieovová začít pracovat se členy MMF na způsobech přerozdělení 100 miliard USD z této částky nejchudším zemím.
