Podle odhadů v neděli večer získali okolo 43 procent hlasů, což je o 11 procentních bodů více než před pěti lety. Na druhém místě skončili Zelení se 17 procenty a těsně za nimi se umístili sociální demokraté (SPD) s 16 procenty. Hlasovat mohlo 2,3 milionu voličů.
Specifikem tohoto regionu je, že zde tradičně kandiduje i Jihošlesvické sdružení voličů (SSW) reprezentující zhruba padesátitisícovou dánskou menšinu. Kvůli tomu se na něj nevztahuje povinnost překonat pětiprocentní hranici a má jisté zastoupení ve sněmu.
Německo jako nejnormálnější země. Na výsledky voleb si nikdo nestěžuje |
Premiér Günther dosud ve Šlesvicku-Holštýnsku vládl spolu se Zelenými a liberály v rámci tak zvané jamajské koalice. Před volbami dával najevo, že by v jejich politickém spojenectví rád pokračoval. „Jamajská koalice“, která je jediná svého druhu v celém Německu, fungovala bez větších potíží a sporů.
K jejím architektům tehdy v roce 2017 patřil i dnešní německý ministr hospodářství Robert Habeck, jenž byl tenkrát ve Šlesvicku-Holštýnsku vicepremiérem. Skutečnost, že zde Zelení nyní dokázali výrazně posílit, je dávána i do souvislosti s Habeckem, jenž ani po odchodu do Berlína nepřestal být jedním z nejpopulárnějších politiků v regionu.
Triumf stoupence Merkelové
Včerejší volební výsledek je možné označit především za osobní úspěch dosavadního premiéra, 48letého Daniela Günthera. Spokojenost občanů s tím, jak vykonává svůj úřad, nikdy neklesla pod sedmdesát procent, což je vůbec nejvyšší hodnota ve srovnání s šéfy vlád ostatních zemí.
Günther se přitom vymyká i v rámci vlastní strany. Je totiž jedním z mála vrcholných politiků, které je možné označit za strážce politického odkazu někdejší dlouholeté předsedkyně CDU, kancléřky Angely Merkelové. Günther v zásadě pokaždé podporoval její politiku, ať už šlo o uprchlickou krizi let 2015 a 2016, či o virovou pandemii.
Ukrajina a německý byznys. Vláda v Berlíně může brzy čelit prvnímu testu soudružnosti |
Během covidu se ukázal být dobrým krizovým manažerem, který na rozdíl od premiérů ostatní spolkových zemí svou strategii každou chvíli neměnil. Ve Šlesvicku-Holštýnsku proto trvala omezení déle než jinde a jeho vláda se snažila motivovat občany k očkování. I kvůli tomu zde mohla být koronavirová omezení ukončena dříve než jinde.
Günther prošel za posledních pár let proměnou. V minulosti zastával daleko konzervativnější postoje, než jak je tomu nyní. Ještě před volbami v roce 2017 sliboval, že zavede ve veřejných kantýnách povinné podávání vepřového masa. Odmítal také výstavbu dalších větrných elektráren. Ač byl v parlamentu většinově protestantského Šlesvicka-Holštýnska jediným katolickým poslancem, chtěl prosadit změnu místní ústavy a zavést v ní odkaz na boha. Stejně tak kdysi odmítal i zrovnoprávnění svazků osob stejného pohlaví s manželstvím.
V průběhu let ovšem na řadu věcí změnil názor. Ještě před vypuknutím války na Ukrajině a možným ohrožením u dodávek plynu nebo ropy začal premiér Günther podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Přestal odmítat i výstavbu dalších větrných parků, takže jediný spor se točil okolo otázky, jaká by měla být minimální vzdálenost mezi nově postavenými větrníky.
Za týden se volí v nejlidnatějším regionu
Sociální demokraté, kteří před pěti lety volby v severoněmeckém regionu překvapivě prohráli, si v uplynulých měsících nemohli dělat naděje na návrat do vlády.
Proto také před volbami tlumili očekávání. Zároveň také zdůrazňovali, že výsledek ve Šlesvicku-Holštýnsku nebude mít žádnou výpovědní hodnotu, jak moc je u občanů oblíbená celostátní vláda vedená kancléřem za SPD Olafem Scholzem.
Spokojenost s ní v minulých týdnech poklesla i vlivem války na Ukrajině. Podle šetření agentury Infratest dimap považuje 58 procent voličů počínání spolkové vlády jako „váhavé a nerozhodné“. Jen polovina dotázaných se domnívá, že Scholz je „správným člověkem na svém místě“.
Již příští neděli se bude hlasovat v jiné části Německa. Půjde o Severní Porýní–Vestfálsko, které je s 18 miliony obyvatel nejlidnatějším regionem celé země. Sociální demokraté zde dlouho vládli a dodnes oblast považují za svou baštu. V roce 2017 ovšem prohráli a skončili v opozici. Poslední průzkumy naznačují vyrovnaný souboj mezi SPD a vládnoucí CDU.
