Brusel už vyjádřil vůči vzniklé situaci na Slovensku znepokojení. Smlouva totiž nahrazuje „evropskou ústavu“ a její schválení ve všech členských státech EU je klíčové pro další rozvoj unie.
Fico pro podporu smlouvy potřebuje získat dvoutřetinovou ústavní většinu, kterou však strany vládní koalice nedisponují. Opozice v čele se Slovenskou demokratickou a křesťanskou unií (SDKU) expremiéra Mikuláše Dzurindy však odmítá pro smlouvu hlasovat, dokud s ní Fico neprojedná změny v návrhu nového problematického mediálního zákona. Ten nejen podle opozice a slovenských novinářů, ale i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) znamená ohrožení svobody tisku na Slovensku.
Premiér reagoval na snahy opozice velice tvrdě. „Z vaší strany jde o vydírání, na které vládní koalice nikdy nepřistoupí. Jen šílenec může přijít s takovým návrhem,“ řekl Fico. „Vyděračům se nikdy neustupuje. Proto budeme hlasovat. Co je nejdůležitější, 85 poslanců vládní koalice je připravených hlasovat pro Lisabonskou smlouvu,“ dodal.
Opozice, tedy dvě její strany, Dzurindova SDKU a Strana maďarské koalice, ve svých vystoupeních uvedly, že jsou pro přijetí Lisabonské smlouvy. „Jsme přesvědčeni, že Lisabonská smlouva je pozitivním přínosem pro pozitivní fungování Evropské unie,“ řekl další z politiků SDKU, exministr zahraničí Eduard Kukan. „Jde nám ale i o dodržování demokratických principů. Když vládní strany odmítají diskusi o tiskovém zákonu a nereflektují varování mezinárodních organizací, tak koalice zachází daleko,“ uvedl Kukan s poukazem na OBSE. Organizace označila návrh zákona za hrozbu svobodě tisku.
Jako za Československa
Zatímco Dzurindovi a maďarští poslanci se vyjadřovali pro smlouvu, jednoznačně odmítavě se k jejímu přijetí postavila třetí opoziční strana, Křesťansko demokratické hnutí (KDH). „Hlavním nástrojem smlouvy je rozšíření pravomocí evropského parlamentu na úkor parlamentů národních,“ řekl šéf KDH Pavol Hrušovský. Další z lídrů hnutí, Vladimír Palko, dokonce prohlásil, že smlouva Slovensko vrací do postavení, které mělo v rámci bývalého Československa. „EU se mění v jeden velký stát,“ řekl Palko.
Pokud parlament kvůli bojkotu opozice nenajde dost hlasů na hlasování o Lisabonské smlouvě, neznamená to její odmítnutí. Jako o mezinárodním dokumentu o ní lze totiž hlasovat opakovaně.
Fico pro podporu smlouvy potřebuje získat dvoutřetinovou ústavní většinu, kterou však strany vládní koalice nedisponují. Opozice v čele se Slovenskou demokratickou a křesťanskou unií (SDKU) expremiéra Mikuláše Dzurindy však odmítá pro smlouvu hlasovat, dokud s ní Fico neprojedná změny v návrhu nového problematického mediálního zákona. Ten nejen podle opozice a slovenských novinářů, ale i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) znamená ohrožení svobody tisku na Slovensku.
Premiér reagoval na snahy opozice velice tvrdě. „Z vaší strany jde o vydírání, na které vládní koalice nikdy nepřistoupí. Jen šílenec může přijít s takovým návrhem,“ řekl Fico. „Vyděračům se nikdy neustupuje. Proto budeme hlasovat. Co je nejdůležitější, 85 poslanců vládní koalice je připravených hlasovat pro Lisabonskou smlouvu,“ dodal.
Opozice, tedy dvě její strany, Dzurindova SDKU a Strana maďarské koalice, ve svých vystoupeních uvedly, že jsou pro přijetí Lisabonské smlouvy. „Jsme přesvědčeni, že Lisabonská smlouva je pozitivním přínosem pro pozitivní fungování Evropské unie,“ řekl další z politiků SDKU, exministr zahraničí Eduard Kukan. „Jde nám ale i o dodržování demokratických principů. Když vládní strany odmítají diskusi o tiskovém zákonu a nereflektují varování mezinárodních organizací, tak koalice zachází daleko,“ uvedl Kukan s poukazem na OBSE. Organizace označila návrh zákona za hrozbu svobodě tisku.
Jako za Československa
Zatímco Dzurindovi a maďarští poslanci se vyjadřovali pro smlouvu, jednoznačně odmítavě se k jejímu přijetí postavila třetí opoziční strana, Křesťansko demokratické hnutí (KDH). „Hlavním nástrojem smlouvy je rozšíření pravomocí evropského parlamentu na úkor parlamentů národních,“ řekl šéf KDH Pavol Hrušovský. Další z lídrů hnutí, Vladimír Palko, dokonce prohlásil, že smlouva Slovensko vrací do postavení, které mělo v rámci bývalého Československa. „EU se mění v jeden velký stát,“ řekl Palko.
Pokud parlament kvůli bojkotu opozice nenajde dost hlasů na hlasování o Lisabonské smlouvě, neznamená to její odmítnutí. Jako o mezinárodním dokumentu o ní lze totiž hlasovat opakovaně.
