Zástupci podnikatelů pak novou vládu premiéra Igora Matoviče vybídli i ke zvýšení přímé finanční podpory na kompenzaci dopadů covidu-19.
Státní tajemník ministerstva hospodářství Ján Oravec uvedl, že díky chystaným opatřením podnikatelé ušetří 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč). Dalších 150 milionů eur (čtyři miliardy Kč) ročně nebudou muset podle dřívějšího oznámení platit banky na zvláštní dani, peněžní ústavy na oplátku slíbily zvýšit objem půjček pro stát, firmy a obyvatele.
Po schválení balíku, kterému v parlamentu přezdívají „lex korona“, slovenští podnikatelé například budou moci zahrnout do výdajů náklady na pohonné hmoty o pětinu vyšší v porovnání se spotřebou uvedenou v dokladech od vozidla. Dále se více firem vyhne povinnosti nechat výsledky svého hospodaření ověřit auditorem, a zvolní se i pravidla pro ukládání pokut v některých oblastech. Zaměstnavatelé by zase už neměli čelit hrozbě sankcí v případě, že nenahlásí úřadům volná pracovní místa. K odbourání povinností dojde i v dalších administrativních činnostech firem včetně předkládání některých dokumentů úřadům. Právní přepisy upravující daně a povinné odvody by se nově měly měnit tak, že změny začnou platit na začátku roku.
Čaputová je preventivně v domácí karanténě. Pracovník její kanceláře přišel do kontaktu s nakaženým |
„Právě toto byl náš cíl - maximálně zjednodušit podnikatelské prostředí a odstranit zbytečnou buzeraci,“ řekl premiér Matovič. Odbourání byrokracie měla ve volebním programu i liberální strana Svoboda a solidarita, jejíž předseda Richard Sulík se po únorových volbách stal ministrem hospodářství.
Další balík na zlepšení podnikatelského prostředí chystá vláda podle slovenských médií na podzim. Jeho součástí by mohlo být i zrušení povinného poskytování stravenek zaměstnancům. Pracovník by si tak mohl vybrat, zda dostane stravenku, anebo zda mu firma příslušnou částku odpovídající příspěvku na stravování vyplatí na účet.
Zaměstnavatelé zase vybídli vládu k sérii dalších opatření s cílem pomoci ekonomice a firmám v souvislosti s dopady koronaviru. Uvítali by například zvýšení příspěvků na podporu udržení pracovních míst, dále snížení cen energií, vyšší veřejné investice či vytvoření podmínek pro lepší čerpání peněz z evropských fondů. Podle odhadů ministerstva financí i centrální banky slovenské hospodářství letos kvůli pandemii klesne asi o deset procent, tedy více než za globální ekonomické krize v roce 2009.
