Celý proces je teprve v počáteční fázi a bude podle Bloombergu vyžadovat souhlas šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, nicméně Komise by nejspíš chtěla řízení spustit ještě do konce svého mandátu, tedy v příštích týdnech. Poté, nejspíš na počátku listopadu či prosince, se totiž ujme funkce nová Evropská komise v jiném složení a celý proces by mohl být odložen.
Jednou z možností, které Komise má, je využití takzvaného mechanismu podmíněnosti. Ten umožňuje zmrazit financování, pokud jsou v ohrožení unijní peníze. V rámci nařízení navrhne Evropská komise Radě EU vhodná a přiměřená opatření. Rada poté přijme konečné rozhodnutí.
Právě tento postup nastal na konci roku 2022, kdy bylo rozhodnuto, že Komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (550,7 miliard korun) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem.
V případě Slovenska by to mohlo znamenat zmrazení části z 12,8 miliard eur (320,4 miliardy korun) z kohezních fondů, které jsou zemi přiděleny z rozpočtu EU. Zhruba 80 procent všech veřejných investic na Slovensku je přitom financováno z fondů EU, podotkla agentura Bloomberg.
„Komise v současné době analyzuje potenciální dopady novely slovenského trestního zákoníku i s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 4. července 2024 a legislativní novelu trestního zákoníku ze dne 16. července. Své posouzení Komise včas dokončí,“ sdělila mluvčí instituce Veronica Favalliová.
„Pokud jde o nařízení o podmíněnosti, každou situaci posuzujeme individuálně a v současné době máme jen jeden případ, který se týká Maďarska,“ dodala. Analýza situace na Slovensku i nadále probíhá, proto se nyní žádné „politické schválení či další aktivace tohoto nařízení“ nečeká, doplnila mluvčí.
Slovenský ministr investic Richard Raši řekl, že Slovensko nemá informace o problémech s čerpáním evropských fondů.
Evropská komise, která stav vlády práva na Slovensku jasně kritizovala už v červenci, v minulosti mimo jiné žádala Bratislavu, aby speciální prokuraturu nerušila bez důkladného uvážení.
Letošní rozhodnutí slovenského parlamentu o rozpuštění prokuratury a o významných změnách ve slovenském trestním právu včetně snížení trestních sazeb za korupci či ekonomickou kriminalitu schválil v červenci slovenský Ústavní soud.
Kabinet premiéra Roberta Fica, který rozpuštění speciální prokuratury navrhl, se podle opozice krokem snažil zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Vláda na Slovensku také prosadila nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterým podle opozice chce kabinet tuto stanici ovládnout.
