Fico podle Denníku N nejprve položil řečnickou otázku, zda by Slovensku „v těchto bláznivých časech“ nesvědčila neutralita. Později se k tématu vrátil. „Tuto otázku kladu velmi oficiálně a velmi jasně. Do čeho nás to, proboha, tahají?“ ptal se a prohlásil, že k válkám na Ukrajině a na Blízkém východě se používá dvojí metr.
„V těchto nesmyslných časech zbrojení, kde si mnou ruce různé zbrojařské firmy, jako si mnuly ruce během covidu farmafirmy, by Slovensku velmi svědčila neutralita,“ podotkl Fico a dodal, že rozhodnutí o neutralitě Slovenska „bohužel“ není v jeho rukou.
Slovenský premiér to řekl během kontrolního dne na ministerstvu hospodářství a krátce před schůzkou s prezidentem Peterem Pellegrinim. Kulatý stůl v prezidentově sídle se podle slovenských médií týkal zvyšování státních výdajů na obranu.
Pellegrini novinářům řekl, že Slovensko by v případě neutrality muselo na svou obranu ve srovnání se současností vydávat mnohem více peněz. Téma slovenské neutrality označil za zbytečné.
„Pro mě je rozhodující, že v programovém prohlášení vlády je napsáno, že vláda nadále podporuje členství Slovenska v Severoatlantické alianci a hodlá plnit závazky z tohoto členství,“ uvedl slovenský prezident.
„Robert Fico blouzní o neutralitě Slovenska. Prý by nám svědčila. Povězme si, co to znamená v realitě – vystoupení z NATO. Je to absolutně skandální vyjádření,“ reagoval předseda opoziční strany Progresivní Slovensko Šimečka. „Zpochybňuje tím celé naše zahraničněpolitické ukotvení, rozbíjí naše vztahy s klíčovými partnery a předhazuje nás Putinovi,“ dodal.
Slovensko v současnosti podle Fica vynakládá na obranu dvě procenta výkonu své ekonomiky, tedy asi 2,8 miliardy eur (69 miliard korun). Navýšení na pět procent HDP by podle něj znamenalo pro Slovensko až sedm miliard eur (173 miliard korun).
Generální tajemník NATO Mark Rutte navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotních zařízení.
Fico dál brojí proti sankcím
Fico také v úterý oznámil, že Slovensko bude žádat Evropskou unii o odklad hlasování o novém balíku sankcí proti Rusku. Ty podle něj Bratislava nepodpoří až do vyřešení záležitosti ohledně dovozu ruského plynu do EU. Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027.
Schvalování či prodlužování sankcí vůči Rusku v souvislosti s jeho pokračující vojenskou agresí vůči Ukrajině vyžaduje jednomyslnost členských států evropského bloku. Evropská komise před týdnem představila v pořadí už osmnáctý soubor protiruských sankcí.
V něm navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Po diplomatické přípravě by mohli o sankcích jednat ministři zahraničí bloku v pondělí 23. června.
Slovensko a Maďarsko se nicméně už v pondělí v Lucembursku postavily proti plánu na ukončení dovozu ruského plynu, což je jiný návrh Komise, který není přímo součástí nového sankčního balíčku. Většina zemí záměr podpořila, některé však upozornily na možná právní rizika či finanční sankce plynoucí z porušení podmínek dlouhodobých smluv.
„Pokud zastavíme dovoz plynu z východu, dojde k nárůstu cen. Toto rozhodnutí sníží konkurenceschopnost Evropské unie. Tento návrh škodí Slovenské republice a dalším zemím v regionu,“ tvrdil Fico. Iniciativa Komise je podle něj ideologická a příslušný návrh souvisí s Ukrajinou, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.
Slovenským domácnostem podle Fica kvůli tomu hrozí nárůst cen plynu o 30 až 50 procent. „Domnívám se, že slovenské domácnosti nemají platit víc kvůli Ukrajině,“ řekl.
