Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, poslanci přehlasovali veto Čaputové i díky podpoře krajní pravice. Po schválení balíčku se na Slovensku od července postupně ve dvou krocích zvýší odpočitatelná položka z daní pro rodiče nezaopatřených dětí, jakož i přídavky na děti. Od příštího roku bude stát přispívat na kroužky dětí.
Prezidentka Čaputová zákon vrátila sněmovně z procesních důvodů. Kritizovala, že ve zrychleném režimu parlament schválil také opatření, která začnou platit až na začátku příštího roku. Podle ní k takovému postupu nebyl důvod a tato část balíčku měla být projednána ve standardním režimu, což by například umožnilo širší diskusi o předloze.
Takzvané zkrácené legislativní řízení lze podle zákona použít jen v mimořádných případech, když například mohou být ohrožena základní práva nebo státu hrozí značné hospodářské škody. Čaputová již dříve řekla, že pro případ prolomení jejího veta požádá Ústavní soud, aby prozkoumal oprávněnost projednání zákona ve zrychleném režimu.
Balíček na podporu rodin prosazoval hlavně ministr financí Igor Matovič, jenž tato opatření nastínil už loni jako součást jím navrhované daňové reformy. Tu však vláda dosud neprojednala. Předlohu pobídek rodinám pak Matovič oprášil v době nynější vysoké inflace.
Ekonomové i vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) opatření dříve kritizovali, protože podle nich povedou k plošnému rozdávání peněz rodinám bez ohledu na jejich finanční situaci a obyvatelé s nízkými příjmy nemusejí dosáhnout na plnou odpočitatelnou položku z daní na děti.
Analytici i Čaputová zase uvedli, že stát by při vysokém růstu cen zboží a služeb měl pomáhat nejen rodinám s dětmi. Vybraným skupinám obyvatel, které jsou nejvíce ohrožené stoupajícími náklady na financování základních životních potřeb, slovenská vláda dříve nechala vyplatit pouze jednorázový příspěvek.
Samosprávě se zase nezamlouvá zvýšení odpočitatelné položky u daně z příjmů fyzických osob. To povede ke snížení výběru této daně, kterou si rozdělují obce, města a samosprávné kraje. Tyto subjekty tak přijdou dohromady asi o půl miliardy eur (12,3 miliardy korun).
