„Vy mudrlanti, co máte pocit, že všichni jsou od ho*na, jen vy chodíte v bílém. Přeji vám z celého svého velkého srdce, ať se vám vrátí všechno zlé, co jste vyprodukovali, aspoň desetinásobně. Ale až tehdy, až se vám podaří alespoň jednou v životě něco, co stojí aspoň za dýmku močky, jak se říká u nás na Slovensku,“ napsal na svém telegramovém kanále Rózsa.
Dodal, že tímto statusem končí jeho zájem o tyto lidi, a poděkoval za „skvělou kampaň“. Vulgární příspěvek později upravil a napsal, že je „upřímně šťastný“, kolik hudebníc expertů na Slovensku je. A v pondělí zavěsil na YouTube další dvě verze hymny. Doplnil k nim, že jedna má rychlejší tempo a je vhodná pro použití při sportovních akcích nebo neformálních příležitostech.
Instrumentální rychlejší verze:
V další úpravě je podle něj zase hlasitější sbor pro lepší srozumitelnost textu. Právě nevýrazný zpěv byl jednou z největších námitek odborníků i slovenské veřejnosti. „Ano, na pár místech zpěv zaniká. Není to karaoke. Při mixu se počítá s tím, že text každý důvěrně zná a nepotřebuje ho slyšet tak nahlas, aby se neztratil,“ hájil se Rózsa nejdřív.
Ten se už od začátku ostře naváží do všech, kteří kritizovali samotný nápad takový státní symbol, jako je hymna, bez předchozí odborné debaty upravovat. „Ta hymna není pro vás,“ vzkázal například s tím, že čas těch, pro které hymna není, se „radikálně krátí“. Později se za svá „emotivní“ slova omluvil.
Rózsa zachoval původní text i melodii skladby, místo mollového zakončení však zvolil durový akord, kterým hymně vetkl pozitivnější vyznění. Upravil také tempo písně. Nové hudební pojetí prodloužilo délku hymny a přibyl zvuk fujary, což je slovenský lidový dechový nástroj ze dřeva. Jednu sloku zpívá mužský, druhou zase ženský sbor.
Hymna s hlasitějším zpěvem:
Poprvé Rózsovo dílo, které měl prý léta v „šuplíku“, zaznělo ve slovenské televizi STVR chvíli po půlnoci 1. ledna. Muzikant pak pracovníky stanice obvinil za sabotáže, což odmítli. Tehdy na Telegramu napsal, že je třeba se za sabotéry vydat „s nůžkami na plech a podívat se jim na nehty“.
Příprava nového hudební aranžmá slovenské hymny podle médií stála 46 500 eur (1,17 milionu korun). Výsledek práce skladatele pak kritizoval třeba i šéf opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Tomáš Ondřej Pilař. Podle něj šlo o okázalý pokus o velkolepost, který však selhává na všech úrovních kompoziční a estetické kvality. Lidé novou verzi přirovnávali k hymně Ruské federace a kritizovali, že je hymna „přeplácaná“.
Poslanec opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Aloiz Hlina také ještě před zveřejněním nové hymny natočil video, v němž tvrdil, že schvalování úpravy státního symbolu neprošlo řádným legislativním procesem a že ministerstvo kultury pod vedením Martiny Šimkovičové lže. Podotkl také, že státní symboly patří pod ministerstvo vnitra a nikoliv kultury.
Na oficiálním webu slovenské vlády nicméně stále visí stará verze hymny. Tu nahrály Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor v prosinci 1992, tedy před vznikem samostatné Slovenské republiky. Hymnu tvoří první dvě sloky písně Janka Matúšky „Nad Tatrou sa blýska“ z roku 1844. Slovenské ministerstvo kultury dříve uvedlo, že lze používat i starší verze státní hymny. Celkem tak nyní jsou čtyři.
Původní slovenská hymna:
