Z dostupných informací vyplývá, že Haščák čelil v případu stíhání pro podezření z trestného činu založení a podpory zločinecké skupiny. Podle médií kromě Haščáka policie stíhala také například bývalého ministra hospodářství Jirka Malchárka a někdejší členy vedení Fondu národního majetku (FNM), který v minulosti spravoval podíly státu ve firmách.
Rozhodnutí prokuratury podle Škubly znamená definitivní ukončení případu. Dodal, že vyšetřovatelé neměli žádný důkaz ke vznesení obvinění.
„Skutkové a právní závěry uvedené v usnesení o vznesení obvinění neměly oporu ve vykonaném dokazování či byly v rozporu s vykonaným dokazováním, což mělo za následek nezákonnost a neopodstatněnost předmětného usnesení,“ napsala mluvčí bratislavské krajské prokuratury Gabriela Kováčová ke zrušení stíhání sedmi obviněných.
Aféra označovaná jako Gorila se týká podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků skupinou Penta v letech 2005 a 2006 výměnou za vliv této finanční skupiny na privatizaci a na chod některých podniků. Penta i Haščák nekalé jednání dlouhodobě popírají.
Kauza Gorila propukla na konci roku 2011, kdy na internetu někdo zveřejnil dokumenty, které byly vypracovány na základě odposlechů. O osm let později pak do médií unikla i samotná nahrávka z odposlechů jednoho z bratislavských bytů, kde se podle uniklých dokumentů setkával Haščák například s Malchárkem či s tehdejší členkou vedení RNM Annou Bubeníkovou.
V prosinci roku 2020 policie zase Haščáka obvinila z korupce a z praní špinavých peněz, soud ho pak poslal do vazby. Podezřelý byl v kauze údajného nelegálního obchodování s nahrávkami odposlechů ve zmíněné aféře.
V roce 2021 pak slovenský Nejvyšší soud propustil Haščáka z vazby, protože důvody pro jeho vazební stíhání neshledal. Následně slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka zrušil i samotné obvinění finančníka v této kauze. Předloni se pak slovenské ministerstvo spravedlnosti omluvilo Haščákovi za jeho nezákonné obvinění a vazební stíhaní v tomto případu.
Portál HN Online tento týden napsal, že Haščák v této souvislosti žaluje slovenský stát a za trestní stíhání žádá odškodnění, jehož výši ještě určí znalecký posudek. „Případ může sloužit i jako upozornění na velmi závažné důsledky, které vznikají při protiprávních zásazích státní moci do základních práv občanů,“ uvedl další z Haščákových právníků Alexander Kadela.
