Slovensko na prahu nových voleb. Na situaci se podepisují vládní krize i nesnášenlivost mezi poslanci

Pro vládu slovenského premiéra Eduarda Hegera v úterý zřejmě nastane hodina pravdy. Jeho menšinový kabinet bude v parlamentu čelit pokusu o odvolání. Návrh podala liberální strana Sloboda a solidarita (SaS), která byla až do letošního léta součástí koalice.

Předem se očekávalo, že výsledek hlasování bude velmi těsný. Klíčový má být postoj zákonodárců, kteří v minulých měsících opustili své původní poslanecké kluby. Mezi nimi jsou odpadlíci od opozičního sociálnědemokratického Smeru bývalého premiéra Roberta Fica i někdejší poslanci extremistické Ľudové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. Patří k nim ale také dřívější poslanci vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) či strany Za ľudí, kterou zakládal někdejší prezident Andrej Kiska. Premiér Heger s nimi vedl intenzivní jednání.

„Komunikujeme s lidmi, u nichž si myslíme, že mají zdravý rozum, aby nás podpořili,“ uvedl pro televizi Markíza ministr obrany Jaroslav Naď. Řada z nich si kladla konkrétní podmínky, třeba aby Heger odvolal ministry, kteří budí největší emoce: financí Igora Matoviče a vnitra Romana Mikulce.

Na to však premiér odmítal přistoupit. Jiní nezařazení poslanci po něm požadovali příslib, že na Slovensku budou vypsány předčasné volby. Stávající funkční období Národní rady přitom má trvat do února 2024. Lídr opoziční strany Hlas – sociálna demokracie, bývalý premiér Peter Pellegrini, nevyloučil, že hlasování nakonec skončí 75 ku 75. Přičemž varoval, že někteří poslanci by se prý mohli snažit svůj hlas „zobchodovat“, například výměnou za to, že se vyhnou trestnímu stíhání.

Opozice větří šanci na návrat „Věřím, že se v tomto sále najde dostatek demokratů na to, aby vláda, která přinesla reformy, spravedlnost, která Slovensko pevně ukotvila v zahraniční politice, mohla pokračovat,“ řekl Heger v pondělí před poslanci.

V parlamentní rozpravě, která byla místy velmi emocionální, vládní poslanci varovali před předčasnými volbami, které by dle nich mohly vést k návratu bývalého trojnásobného premiéra Fica do vlády. Ten se může cítit posílený i nedávným rozhodnutím slovenského generálního prokurátora o zrušení jeho trestního stíhání pro podezření ze založení zločinecké skupiny. Policie vinila Fica i dlouholetého ministra vnitra Roberta Kaliňáka, že nechali zneužívat policii a finanční správu proti jejich politickým konkurentům, zejména Andreji Kiskovi a Igoru Matovičovi. Ficova strana Smer je dlouhodobě druhá v průzkumech veřejného mínění a s velkou pravděpodobností by byla Pellegriniho Hlasem přizvána do nové vlády.

I proto zejména vládní zákonodárci apelovali na bývalého koaličního partnera, aby vládu podržel. Šéfka klubu SaS Anna Zemanová to ale odmítla, když prohlásila, že vláda ztratila důvod pro svou existenci. Vyčetla jí, že „podkopává důvěru občanů v právní stát a ohrožuje čerpání peněz z fondů Evropské unie“.

Dosavadní čtyřčlenná koalice, která vzešla z voleb v roce 2020, čelila řadě vnitřních konfliktů. Její první velkou krizi, jež mohla vyústit v konec vlády, se podařilo ještě loni na jaře zažehnat výměnou premiéra. Igor Matovič si prohodil pozici s tehdejším ministrem financí Eduardem Hegerem, jenž se stal novým slovenským předsedou vlády.

Koalice se definitivně rozpadla v létě. SaS podmiňovala setrvání ve vládě Matovičovým odchodem z úřadu ministra financí. Důvodem bylo, že v parlamentu prosadil s pomocí opozice výrazné navýšení podpory rodinám zasaženým ekonomickou krizí.

Poslanci budou mít na stole i opoziční návrh na změnu ústavy, aby bylo do budoucna snazší vypsat předčasné volby. Souběžně s tím iniciovala opozice vypsání referenda se stejným cílem. Prezidentka Zuzana Čaputová stanovila jeho termín na 21. ledna. Výsledek bude platný, pokud se ho zúčastní nadpoloviční většina oprávněných voličů. Kvůli vysokému prahu byla – s výjimkou hlasování o vstupu do Evropské unie v roce 2003 – všechna další referenda neplatná.