Referendum se týkalo doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu. Podle slovenského statistického úřadu 97,51 procenta z celkového počtu hlasujících v referendu podpořilo návrh ústavních změn. Z dostupných informací vyplývá, že plebiscitu se nezúčastnilo mnoho lidí, kteří by v něm hlasovali proti. Svou neúčastí tak přispěli k jeho neplatnosti.
Podle prezidentky Zuzany Čaputové je s ohledem na stávající vnitropolitickou krizi na Slovensku nevyhnutelné, aby poslanci co nejdříve přijali změnu ústavy týkající se předčasných voleb, byť výsledek referenda není platný. Sněmovna už loni v prosinci vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera, která na základě pověření prezidentky prozatím sice zůstala v úřadu, ale jen s omezenými pravomocemi.
Nejsilnější vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) bývalého premiéra Igora Matoviče označilo účast v referendu za blamáž šéfa opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) Roberta Fica, která daňové poplatníky přišla na téměř 11 milionů eur (263 milionů korun). Právě Směr-SD shromáždil loni v létě nejvíce podpisů občanů pod petici za vypsání referenda, kterému nepředcházela výraznější kampaň.
„Přijímáme plnou odpovědnost za výsledek referenda,“ řekl Fico novinářům v reakci na výsledky hlasování. Tvrdil, že ze strany médií, vládních stran a prezidentky šlo o dosud nejvíce ignorované referendum na Slovensku. Dodal, že pokud se lidé, kteří přišli hlasovat, zúčastní i příštích parlamentních voleb, nastane v zemi politická změna.
Podle listu Denník N referendum není pro Směr-SD úspěchem, ale ani fiaskem. List dodal, že účast v sobotním plebiscitu byla čtvrtá nejvyšší ze všech devíti dosavadních referend na Slovensku. Deník Sme uvedl, že referendum posloužilo Ficovi pouze pro vlastní prezentaci.
Jen na jedno referendum v novodobé historii země přišla více než polovina oprávněných voličů. Šlo o plebiscit v roce 2003 o vstupu Slovenska do Evropské unie.
Část nynější slovenské opozice dlouhodobě usiluje o nové volby. O nich pak v tomto týdnu začaly jednat i strany původní čtyřčlenné vládní koalice, když Heger vzdal snahu o shromáždění nové většiny v nynější sněmovně. O poslaneckém návrhu úpravy ústavy ohledně zkrácení volebního období parlamentu, což bylo i předmětem sobotního referenda, by slovenská sněmovna měla hlasovat příští týden.
