„Pokud se politik z demokratického tábora nemusí setkávat s lidmi, kteří se stýkají s Putinem, neměl by to dělat,“ řekl Czarzasty Polskému rozhlasu po pondělní schůzce s předsedou slovenské Národní rady Richardem Rašim na Bratislavském hradě.
Fico 9. května jako jediný státník ze zemí Evropské unie navštívil Moskvu, kde se právě slavilo 81. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. A stejně jako loni se tam sešel s ruským diktátorem, ačkoliv tradiční vojenské přehlídky na Rudém náměstí se nezúčastnil.
I tak se ovšem jeho cesta a obecně proruská politika staly důvodem, proč se šéf polského Sejmu schůzce s Ficem vyhnul. S Rašim nicméně jednal o oživení spolupráce v rámci visegrádské čtyřky (V4), o fondech Evropské unie a o poválečné obnově Ukrajiny. Podle Czarzastyho solidní spolupráce v rámci V4 začala být možná až poté, co v maďarských parlamentních volbách v dubnu zvítězila strana Tisza Pétera Magyara.
Ten se stal novým premiérem a po šestnácti letech u moci vystřídal Viktora Orbána. Právě za Orbána se Polsko začalo více orientovat na spolupráci se skandinávskými zeměmi a Pobaltím než s jižními sousedy. „Smysl fungování Visegrádské skupiny jsme neviděli tehdy, když jedna z těchto zemí, respektive její premiér byl přítelem Putina, kterého my považujeme za nepřítele,“ potvrdil Czarzasty.
Slovensko se 1. července po Maďarsku ujme předsednictví V4. Současná slovenská vláda v čele s Ficem přitom dlouhodobě prosazuje „politiku všech čtyř světových stran“. Sám premiér často hovoří o tom, že malé Slovensko musí mít dobré vztahy se všemi důležitými zeměmi – s Ruskem i s USA – a že jedná v zájmu své země.
Dlouhodobě kritizuje protiruské sankce EU i kroky evropského bloku proti dovozu ruských energií. Současná slovenská vláda po nástupu do úřadu v roce 2023 navíc zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Na unijní summity do Bruselu však Fico pravidelně jezdí a navzdory některým výrokům obvykle v důležitých otázkách hlasuje stejně jako zbytek členských zemí.
Přesto si jeho výrazná orientace na Rusko vysloužila kritiku a částečně také izolaci na evropské scéně. Jeho politiku na všechny světové strany někteří s nadsázkou vykládají tak, že jde o „východ, východ, východ, východ“, a dokonce i prezident Peter Pellegrini mu loni připomněl, že jednou ze světových stran je i západ. Ještě před šéfem polského Sejmu ostatně zrušil svou cestu na Slovensko také jeden politik právě ze západu.
Sever, západ...
A sice německý kancléř Friedrich Merz, o jehož návštěvě vládní politici informovali už v dubnu. Slovenský premiér se však v tomto případě ohradil vůči výkladu opozice, že to bylo kvůli jeho náklonnosti k Rusku. Například někdejší kandidát na prezidenta a dnešní místopředseda opozičního Progresivního Slovenska Ivan Korčok prohlásil, že Merz schůzku odřekl kvůli Ficově cestě do Moskvy a setkání s Putinem.
„Je zřejmé, že předseda vlády si vědomě vybral prezidenta Putina před německým kancléřem. Odmítl podanou ruku německého kancléře. Kancléře té země, která na Slovensku vytváří desítky tisíc pracovních míst,“ uvedl Korčok. Německo je největším obchodním partnerem Slovenska a také velkým investorem v této středoevropské zemi.
V pátek na „výroční“ návštěvě Handlové, kde se před dvěma lety stal terčem střelce, nicméně Fico řekl, že Merzova návštěva nebyla oficiální. Merz měl prý mít 30. května v Bratislavě soukromý program, proto mu Fico na 29. května navrhl setkání. „Bylo nám ale oznámeno, že to nebude,“ řekl. Poznamenal, že neví, zda Merz zrušil i následný program, a že není problém se s ním sejít kdykoliv jindy, třeba na okraj summitů EU.
Fico podle svých slov nevěří, že by Merz učinil tak velkou politickou chybu, aby odřeknutí schůzky zdůvodnil zmíněnou cestou do Moskvy. „To by byla silná káva i na mě,“ řekl premiér. „Možná nepřijede vůbec,“ dodal s tím, že ví, proč se kancléř rozhodl Bratislavu soukromě navštívit, ale právě kvůli soukromé povaze programu o tom nechtěl hovořit.
„Program kancléře se obvykle oznamuje týden dopředu. Vzhledem k přetrvávajícím fámám vás ovšem chceme informovat, že kancléř v současnosti neplánuje a nikdy neplánoval oficiální návštěvu Slovenska,“ uvedl pak podle portálu Sme mluvčí německé vlády.
...jih
Pokud jde o jižní stranu Ficovy politiky, s výměnou vlády v Maďarsku zatím není jasné, jaké vztahy spolu obě země budou mít. Momentálně je kazí především otázka Benešových dekretů, které se po desítkách let znovu vynořily v souvislosti s pozemky slovenských Maďarů v katastrech.
Slovensko následně přijalo zákon, podle nějž dekrety nesmí nikdo ani zpochybnit. To namíchlo Magyara, který jakýkoliv další dialog podmiňuje zrušením právě tohoto zákona a zajištěním, že slovenští Maďaři už o svůj majetek nikdy nepřijdou. Fico k tomu poznamenal, že obě vlády mají k tomuto tématu „principiálně odlišná stanoviska“.
A ani na východě není všechno tak bezproblémové, jak se může zdát. Slovensko přímo sousedí s napadenou Ukrajinou a minulý týden se válka dotkla i jeho hranic. Ty se ve středu dočasně zavřely poté, co Rusové zaútočili na Užhorod a další západoukrajinská města – jen pár dní poté, co se Fico vrátil z Moskvy.
V souvislosti s faktem, že na západě Ukrajiny žije početná slovenská menšina, útoky odsoudili i slovenští politici včetně ministra zahraničí Juraje Blanára a samotného premiéra. „Zprávy o dronových útocích jsem přijal s velkým znepokojením,“ řekl Fico. Výslovně zmínil, že ruské údery mířily hluboko do ukrajinského vnitrozemí a také do regionů u hranic se Slovenskem. „Je to už příliš blízko, musíme být opatrní,“ dodal.
