Stav ohrožení by se mohl využívat i v případě míru, pokud by zemi cokoliv ohrožovalo. Vláda by pak díky tomuto nástroji měla možnost nasadit armádu. Pellegrini to řekl poté, co se svých slov shodl s ministrem obrany Robertem Kaliňákem a náčelníkem generálního štábu Danielem Zmekem na tom, že právě takový institut Slovensku chybí.
Ke změně ústavy bude potřeba shoda i mezi devadesáti poslanci v parlamentu, není tak jasné, zda návrh projde. „Budeme muset najít konsensus napříč celým politickým spektrem, ale bylo by nezodpovědné ve vztahu k bezpečnosti občanů Slovenska a k ochraně územní celistvosti a suverenity Slovenska, abychom neměli jako mezistupeň mezi dobou míru a válečným stavem i takzvaný čas ohrožení,“ řekl Pellegrini podle portálu Aktuality.sk.
„Vláda a ozbrojené síly budou moci efektivně reagovat na případné hrozby, které ještě nepředstavují vyhlášení války Slovenské republice, ale představují vážné bezpečnostní riziko, vyžadující nasazení ozbrojených sil a samozřejmě i oprávněné použití ostré munice,“ dodal. Zmínil, že k tématu svolá kulatý stůl a přizve k němu politiky i odborníky.
Mezi situacemi, kdy by se takový stav hodilo mít, vyjmenoval stav, kdy by se vláda dozvěděla o hrozbě teroristického útoku na kritickou infrastrukturu státu, třeba na jadernou elektrárnu. O informacích by v takovém případě jednala nejprve bezpečnostní rada státu, načež by vláda vyhlásila stav ohrožení.
„Kdyby sem dnes přiletěl dron, tak nemáme zákonnou možnost ho sestřelit,“ řekl Kaliňák s tím, že v současnosti by bylo nasazení armády nelegální, proto je prý nový stav potřeba. Na práva Slováků to však podle něj nebude mít vliv. „Neomezujeme pohyb ani nic podobného. Směřuje to k tomu, abychom uměli reagovat,“ řekl šéf resortu.
Opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS) je vůči Pellegriniho nápadu skeptická. „Je to model, který známe z Maďarska, kde se často využívá v předvolebním období na vyvolávání pocitu neustálého ohrožení,“ řekl pro portál Sme poslanec Juraj Krúpa.
Odkazuje tak na „stav nebezpečí“, který maďarský Orbán vyhlásil v roce 2022 kvůli válce na Ukrajině. Nahradil tím tehdy nouzový stav, jenž v Maďarsku panoval během covidové pandemie. Orbánův kabinet díky oběma zmíněným nástrojům vládne pomocí dekretů. Kritici to vnímají jako další důkaz o autoritářském nastavení současného premiéra.
Také slovenský generál ve výslužbě a bezpečnostní expert Pavol Macko míní, že Slovensko nový mimořádný režim nepotřebuje, ačkoliv má v tomto ohledu legislativa skutečně své mezery. Podle něj by stačilo upravit stávající zákon o bezpečnosti státu a rozšířit oprávnění ozbrojených sil v rámci nouzového nebo výjimečného stavu, případně vyhlásit regionální nouzový stav. V rámci takto lokálně omezeného stavu by armáda mohla zneškodnit i zmíněný letící dron z jiné země.
