Podle ministerstva obrany přesun strojů zajistili ukrajinští piloti za pomoci slovenské armády a dalšího ukrajinského personálu. Stíhačky vzlétly ze základny Sliač poté, co na nich mechanici udělali dílčí úpravy. Stroje, které ve čtvrtek neodletěly, zřejmě na Ukrajinu přepraví po zemi, píše Denník N.
Resort pak doplnil, že zbylá letadla budou Ukrajině předána v příštích týdnech. „Děkuji všem zapojeným složkám za fantastickou profesionální práci. Slovensko stojí na správné straně a tímto gestem jsme se jako země zapsali velkými písmeny do moderních světových dějin, které mluví o včasné pomoci, upřímné solidaritě a velikosti národa,“ uvedl ministr obrany Jaroslav Naď.
Proti poskytnutí migů Ukrajině protestovala slovenská opozice v čele s expremiérem Robertem Ficem a jeho stranou Směr-SD. V dřívějším průzkumu veřejného mínění předání migů Ukrajině navíc podpořilo jen 26 procent obyvatel Slovenska, proti se vyslovily až tři pětiny oslovených.
„Další vyzbrojování Ukrajiny nepřinese nic jiného než statisíce mrtvých. Navrhujeme, aby Národní rada vyslovila nesouhlas s jakoukoliv formou odevzdání bojových letadel MiG-29 Ukrajině,“ řekl v únoru Fico. Neuspěl, vláda Eduarda Hegera, která je už od konce loňského roku v demisi, nakonec vyslání letounů schválila.
Na základě mezivládní dohody země poskytne Ukrajině deset migů s motory a další tři stíhačky bez motorů. Kvůli vyřazení těchto strojů z výzbroje armády se Slovensko loni dohodlo s Českem a Polskem, že mu pomohou se zajištěním ochrany vzdušného prostoru. Kromě stíhaček budou součástí slovenských dodávek na Ukrajinu také části raketového systému Kub.
Slovensko by za předání migů Kyjevu mělo dostat kompenzaci z unijních peněz. Spojené státy zase Bratislavě nabídly, že jí s výraznou slevou dodají dvanáct nových bitevních vrtulníků AH-1Z Viper s příslušenstvím.
Minulý týden pak polský prezident Andrzej Duda ohlásil, že také jeho země poskytne Ukrajině stroje MiG-29.
Moskva vyhrožuje sestřelením
„Slovensko jako člen Evropské unie nejhrubějším způsobem porušuje četné mezinárodní závazky, včetně unijních směrnic, a také mezinárodní dohodu o obchodu se zbraněmi, zásady regulující předání konvenčních zbraní a dokument Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zakazující dodávky zbraní do oblastí konfliktu,“ řekl agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.
„Je to další důkaz, jak v jádru věci vypadá ‚řád založený na principech‘.“ ironicky podotkl. „Byla porušena ustanovení kontraktu, které zakazují předání zbraní jiným zemím bez souhlasu prodejce. Celkově je to celá myslitelná škála porušení,“ dodal.
Ruský diplomat slovenský krok označil za destruktivní. Odporuje podle něj tvrzením lídrů zemí EU, že je nutné hledat východisko z konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky. Takové jednání podle něj dokazuje, že v ukrajinské otázce země NATO a EU pokračují v eskalaci konfliktu. „Snaží se všemi silami (konflikt) protahovat a válčit až do posledního Ukrajince,“ zdůraznil. „Pro nás to naprosto není nic nečekaného. Prostě v naší statistice sestřelených letadel přidáme nová čísla,“ prohlásil Gruško.
Finsko dá Kyjevu leopardy
Finský prezident Sauli Niinistö schválil čtrnáctý balík obranné pomoci Ukrajině, jehož součástí jsou i další tři tanky Leopard. Uvedl to ministr obrany Antti Kaikkonen. Balík nové finské pomoci v hodnotě přibližně 161 milionů eur (3,8 miliardy korun) zahrnuje také další těžké zbraně a munici, napsal finský tisk.
Celková hodnota obranné pomoci Finska Ukrajině, která se brání ruské invazi, se nyní blíží miliardě eur, uvedl list Iltalehti. Německo v lednu po nátlaku spojenců slíbilo, že samo Ukrajině dodá tanky Leopard 2, a povolilo, aby tyto stroje německé výroby předaly Kyjevu i jiné země.
Finsko v únoru oznámilo, že dodá tři moderní tanky vhodné k odminování a ukrajinským vojákům poskytne výcvik k jejich používání. Podle čtvrtečního oznámení k nim přibydou další tři.
Finští představitelé opakovaně uvedli, že finský příspěvek do tankové koalice nemůže být velký, aby nebyla oslabena bezpečnost samotného Finska. Severská země s Ruskem sdílí zhruba 1 300 kilometrů dlouhou společnou hranici. Po loňské ruské invazi na Ukrajinu požádaly Helsinky o členství v Severoatlantické alianci. Nyní čekají na ratifikaci žádosti v Turecku a Maďarsku.
Finský ministr obrany Kaikkonen rovněž řekl, že Ukrajina požádala jeho zemi o dodání stíhacích letounů Hornet, on sám však takovou dodávku nepodporuje. Podle Kaikkonena Finsko bude i v dalších letech stíhačky Hornet potřebovat k zajištění obrany země. Finsko chce stárnoucí hornety nahradit bojovými letouny F-35, které si objednalo v roce 2021. Na dodávku prvních strojů si však bude muset ještě dva nebo tři roky počkat, napsala agentura Reuters.
„K možnosti poskytnout v příštích několika letech (stíhací letouny Hornet Ukrajině) se stavím negativně. A pokud bychom se podívali dál do budoucnosti, pak podle mého názoru budou (tyto stíhačky) již opotřebované a budou mít jen malou hodnotu,“ řekl Kaikkonen.
