Pro jmenování úřednického kabinetu se Čaputová rozhodla po rezignacích dalších dvou ministrů v předchozí vládě premiéra Eduarda Hegera. Kabinet, kterému poslanci loni v prosinci vyslovili nedůvěru, zůstával v úřadu s omezenými pravomocemi jen z pověření hlavy státu. Do odvolané vlády nelze jmenovat nové členy, po rezignacích by tak chyběli už čtyři ministři.
Zatím není zřejmé, zda nová vláda získá důvěru Národní rady, o kterou musí požádat do třiceti dnů. Podporu jí zatím slíbila jen liberální strana Svoboda a solidarita (Saska), která má ve 150členné sněmovně dvacet poslanců.
„Naší společnou ambicí je přinést klid, stabilitu, toleranci a v neposlední řadě kultivovanou diskusi. Ukázat, že to jde i jinak,“ řekl Ódor po jmenování vlády. Dodal, že prioritou jeho kabinetu bude kromě řešení aktuálních problémů i konkurenceschopnost Slovenska. Podle něj vláda nebude otevírat citlivá kulturní témata, která rozdělují společnost.
„Spojila vás ochota v nelehké politické a společenské situaci pomoci naší vlasti. Uklidnit rozhádanou a unavenou společnost a přivést naší zemi k férovým parlamentním volbám,“ řekla Čaputová na slavnostním ceremoniálu jmenování nové vlády. Hegerově vládě vyjádřila vděk za prosazené reformy. Problémem koalice však podle ní byly permanentní souboj a spory.
Resorty povedou diplomat i ombudsmanka
Členy úřednické vlády je kromě Ódora vícero odborníků. Například novým ministrem financí je dosavadní hlavní ekonom centrální banky Michal Horváth.
Resort spravedlnosti povede bývalá soudkyně a ombudsmanka Jana Dubovcová, jež se v minulosti například zastala obětí diskutované policejní razie v červnu 2013 v osadě Budulovská v Moldavě nad Bodvou, kterým dal nakonec za pravdu i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
V pozici soudkyně se nebála upozorňovat na korupci v justici a kritizovat praktiky bývalého ministra spravedlnosti a předsedy Nejvyššího soudu Štefana Harabina, za což čelila disciplinárnímu řízení. Ve volbách v roce 2020 kandidovala za koalici neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu (PS/Spolu), ale nebyla zvolena.
Ministrem obrany se stal zkušený analytik, diplomat a expert na bezpečnostní a obranou politiku Martin Sklenár. Dříve působil na ministerstvech zahraničí a obrany. Tam byl dosud ředitelem oddělení obranné politiky. Zastupoval také Slovensko na jednáních o bezpečnosti a obraně v rámci EU i NATO. Byl diplomatem při stálém zastoupení Slovenska v Bruselu a na velvyslanectví ve Washingtonu, jako politický expert pak vyjel na misi OSN v Kosovu.
Ministrem vnitra je nově Ivan Šimko, který v letech 1991 až 1992 zastupoval Československo v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Po sametové revoluci spoluzakládal Křesťanskodemokratické hnutí, jež zastupoval i jako poslanec nejdřív federálního a potom slovenského parlamentu. Ve vládě Jána Čarnogurského v roce 1992 byl Šimko ministrem spravedlnosti. V kabinetech Mikuláše Dzurindy působil coby ministr vnitra, pak obrany.
Ministrem zahraničí pak bude Miroslav Wlachovský. Ten patří do generace zakladatelů moderní slovenské diplomacie. Wlachovský působil jako analytik a publicista, byl šéfredaktorem časopisu Mezinárodní otázky a ředitelem Slovenské společnosti pro zahraniční politiku. Byl poradcem pro zahraniční politiku premiérů Mikuláše Dzurindy a Eduarda Hegera. Jako diplomat působil ve Washingtonu či ve Vídni, velvyslancem byl ve Velké Británii a v Dánsku.
Předčasné volby v zemi budou 30. září. Největší oblibě se nyní podle průzkumů těší opoziční sociální demokraté (Směr-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který například vystupuje proti dodávkám zbraní bránící se Ukrajině. Slovensko dosud pomáhalo Ukrajině i vojenskou technikou a municí, Kyjevu předalo rovněž vyřazené stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce.
