„Stali jsme se nejen irelevantními, nemáme vliv, slovo, váhu... Protože nebuďme na omylu. To, že se s vámi zdvořile baví ve Vietnamu nebo že umíte v Číně udělat nějaký deal, ještě neznamená, že si vás váží. Ne, oni si váží těch, kteří se dokážou postavit za své reálné zájmy a jsou silní, ne těch, kteří je zrazují. Takových si neváží nikdo, dokonce ani Rusko. Mají vás za užitečné idioty, za hadr. Bylo by potřeba, vážení, trochu znát historii a reálie ruského politického myšlení. Hadr je jen hadr i v Moskvě, který použijí, když se jim to hodí, ale dřív nebo později zahodí, když už je zbytečný (váš kolega Asad se má v Moskvě jak)?“ píše Ondrejcsák.
V úvodu svého obsáhlého pondělního dopisu zmiňuje, že v Londýně zažil momenty, „kdy se člověk i styděl“. „Poslední měsíce už to bylo opravdu zásadně limitující, místy až devastační (a když se od vlády distancují i rodiny slovenských a českých veteránů a hrdinů z druhé světové války, tak to je už i parádní ostuda...),“ líčí například. Slovenská zahraniční politika se prý pro partnery a spojence stala nejen nepochopitelnou, ale z pohledu slovenských zájmů vysloveně škodlivou a tragickou.
Spojenci, tedy státy, které by Slovákům měly být nejbližší a „na kterých v kritických chvílích může záviset celá naše existence“, podle velvyslance nechápou, jak může Slovensko jednat tvrdohlavě v protikladu ke svým vlastním existenčním zájmům. „Celá takzvaná koncepce ‚zahraniční politiky na čtyři světové strany‘ je prázdný marketingový slogan, nic víc. Není za tím ani obsah a už vůbec ne nějaká promyšlená strategie,“ uvádí.
„Nikdy jsem nečetl ani jeden váš odborný článek v relevantním odborném časopise, nedejbože knihu, tedy nic, co by potvrzovalo nějakou vaši intelektuální a odbornou myšlenku za touto specifickou, jakože slovenskou cestou. Protože neexistuje,“ pokračuje a podotýká, že „projev na poradě velvyslanců jako ze stranického mítinku v Horní Dolní se za takovéto intelektuální úsilí či dokonce výsledek nepovažuje“.
Ondrejcsák strávil ve funkci čtyři roky, za předchozí Ficovy vlády byl podle portálu Aktuality státním tajemníkem ministerstva obrany za stranu slovenských Maďarů Most-Híd. Premiér zatím na tuto otevřenou kritiku nereagoval, ministr zahraničí Juraj Blanár však ano. Odpověděl rovněž na Facebooku, kde například připomíná, že velvyslanci se právě po čtyřech letech mění naprosto standardně.
Dopis je prý hodný „hodinové plačovky Igora M.“, píše ministr a status tak přirovnává k emotivním tiskovým koneferencím expremiéra Matoviče. Podle Blanára se Ondrejcsák rok a čtvrt přetvařoval, že akceptuje programové prohlášení vlády. Prý měl prostě skončit, pokud se mu ve funkci nelíbilo. Je nicméně zvykem, že diplomat veřejně svou vládu v době své aktivní služby nekritizuje.
„Realita 19. století s prostředky 21. století“
Velvyslanec si nyní stěžuje i na Ficovu strategii zahraniční politiky. Politika čtyř světových stran podle něj slouží jen k tomu, aby „nějaký kvazi-atraktivní název překryl prázdnotu zahraniční politiky, v horším případě přitulení se k nejhorším diktátorům světa“. „Přímo řecká tragédie... vy je obdivujete, oni vás mají za blbce... Jdeme do mimořádně turbulentních časů, kdy v krajním případě mohou zaniknout i státy, jak je známe, a to v průběhu měsíců,“ varuje.
„Žijeme realitu 19. století, s prostředky 21. století. Už jen pochopení toho, jak se svět radikálně mění, vyžaduje mimořádně odborné kapacity a k tomu vypracování nějaké koherentní strategie, jak jednat. Navíc vůbec nemáme čas. Ale nic se neděje, jen globální výlety, fotečky, podání rukou a pár naučených sloganů puštěných do éteru, zejména na pofidérních platformách. Nechci strašit, ale Evropa, jak ji známe, už za pět let nemusí existovat. A tím by padly všechny garance, pravidla a samotná realita mezinárodního systému, která garantuje naši existenci,“ píše.
„A právě proto, aby se to nestalo, potřebujeme velmi, ale opravdu velmi pevná spojenectví... která už nemáme. Každého relevantního spojence pro naši budoucnost jste si odcizili – od nejbližších, jako je Česko, Polsko, až po ‚velké‘ v Evropě jako Německo, Francii, Británii. Z Pobaltí či Skandinávie se na vás dívají jako na totální blázny, ostatní vás považují za totálně irelevantní nebo za moskevské figuríny. A prosím nepleťme si spojence se státy, ve kterých nám podají ruku – Vietnam, Rusko, Brazílie a Čína našimi spojenci nebudou. Nikdy,“ upozorňuje.
Některé z těchto států prý sice mohou být obchodními partnery, ale i tak 80 procent obchodu připadá na Evropu. Podle velvyslance takto Slovensko dál bude užitečným idiotem těch, kteří jej chtějí zničit a ani se tím netají. „Myslím si, že v té Moskvě se i diví, jakými minimálními investicemi tu uhrají celou parádní speciální operaci. Saldo už negativnější snad ani nemůže být,“ míní. „Verbální hlazení ze strany Ruska“ bude ve zlomových okamžicích Slovensku na nic, vysvětluje.
„Nepleťme si prosím zdvořilost spojenců s relevancí. To, že vám ještě podají v Bruselu ruku, znamená jediné: že evropští politici měli dětský pokoj a ovládají základy slušného chování. Ale opovrhují vámi a považují vás za blázny či diletanty. Opravdu. Říkají mi to. A nejen mně. Nevěřte facebookovým hochštaplerům, kteří oslavují ‚kyvadlovou diplomacii premiéra‘ mezi Moskvou, Ankarou a Pekingem... Možná jste si nevšimli, ale chybějí tam pravidelné cesty do Berlína, Paříže a Londýna,“ zmiňuje také.
Fico je jedním z nejhlasitějších kritiků pomoci Ukrajině a po svém nástupu zastavil dodávky zbraní ze státních skladů. V EU však obvykle hlasuje stejně jako ostatní a opakovaně připomíná, že Slovensko Ukrajině pomáhá jinými prostředky. Druhým dechem však žádá, aby Kyjev obnovil tranzit ruského plynu do Evropy. I o přístupu k válkou stižené zemi velvyslanec ve své „obžalobě“ mluví.
„Další trapnost a až přímo neuvěřitelná hloupost: vrazit Ukrajině nůž do zad a zároveň neustále opakovat, jak velmi máme zájem participovat na poválečné rekonstrukci. To, jak se tato vláda chová k Ukrajině, je hanebné, krátkozraké, a snad nic ještě v naší novodobé historii nás tolik nepoškodilo a neohrozilo naši bezpečnost jako papouškování ruské propagandy (vedle toho, že nás to v Evropě vyloučilo ze slušné společnosti). Ale absolutně neuvěřitelné je, že při tom celém ještě neustále opakujeme, jak velmi tam chceme po válce dělat byznys. Vy necítíte tu trapnost a nekonečnou absurditu?“
„Budeme jen krvavý steak na talíři velmocí“
Ondrejcsák se v dopise věnuje i současnému obdivu Fica a jeho vládních kolegů vůči krokům americké administrativy v čele s prezidentem Donaldem Trumpem. Ty podle něj mají „potenciál pochovat svět, ve kterém bylo Slovensko alespoň trochu relevantní“. „V tomto krásném novém světě, kterému tak tleskáte, bychom byli míň než krvavý steak na talíři velmocí. Nic jste se nenaučili, nic jste nepochopili. Strategická realita světa je od vašich politických a intelektuálních schopností tak daleko, jako datum dostavby dálnice do Košic,“ odkazuje na slovenskou realitu a varuje, že za pár let Slovensko „rozeberou jako matrjošku“.
„Protože reálné mezinárodní vztahy a budoucnost Evropy se nebudují na Facebooku, ale na těch setkáních, na která vás už nezvou,“ připomíná Ondrejcsák nedávný summit v Londýně. „Vy tam nejste, protože vás nikdo relevantní nepovažuje za seriózního partnera, ale jen za replikátora ruské propagandy. A vše, na co se vy zmůžete, je prohlásit, že i tak to je jen zasedání válečných štváčů. Patetické, směšné. Jen bohužel tragické,“ dodává. V době, kdy zasedali evropští státníci, byl slovenský prezident Peter Pellegrini na soutěži se svým psem – a pak se pochlubil medailí.
Podle končícího velvyslance si malé Slovensko nemůže dovolit být pár let „mimo“. A má za to, že Ficově vládě o zachování státu vlastně ani nejde. „Je jim úplně jedno, zda se zítra staneme ruskou gubernií, však oni se s nimi už nějak dohodnou, zařídí se. Instituce, které by měly být základním kamenem existence státu, vnímají jen jako brzdy, které jim dočasně brání v únosu. Proto je systematicky ničí,“ kritizuje.
Slovákům popisuje, jak se mu ve funkci ve Velké Británii podařilo vybudovat vztahy a instituce, které tam Slovensko jako jedna z mála středoevropských zemí dosud neměla. „Začali jsme intenzivně spolupracovat v oblasti dezinformace a propagandy, včetně strukturované, institucionalizované SR-UK spolupráce. Bohužel to naše vláda po volbách kompletně zrušila, stejně jako dalších iks aktivit, struktur a obranných linií vůči nepřátelskému zasahování. Odkryli jsme se a ještě z toho máme radost, vydáváme to jako politický úspěch,“ kárá.
Píše, že o jeho odchodu bylo rozhodnuto už ve chvíli, kdy k moci nastoupila tato vláda. Ta ho odvolala v říjnu, odchází nyní a podle svých slov v Londýně zůstává. Prý se možná v budoucnu vrátí, ale až tehdy, kdy Slovensko bude mít „opět slušnou vládu, která slouží zájmům země, a ne speciální kremelské hybridní operaci a podkarpatským diktátorům“. A Slováky závěrem nabádá, aby pro změnu situace také něco udělali sami.
„Začněme tím, že vrátíme slovům význam, vážnost a úctu faktům. Pravda je jen jedna a 1+1 je vždy 2. Musíme zformovat kompletní alternativu, od A do Z, nejen zahraniční politiku. Bez toho zanikneme jako společnost. Jako stát,“ dodává.
Odchádzam z pozície veľvyslanca v Británii a z Ministerstva zahraničných vecí...
A keďže sa nám tu rozmohol taký nešvár písať otvorené listy, tak teda som sa pustil aj ja do dobrodružstva písania a snáď aj myslenia.
To, že odídem z pozície veľvyslanca SR v Londýne a aj z ministerstva, bolo jasné v deň vzniku tejto vlády.
