„Z parlamentu přichází takzvaný ruský zákon, který nasměruje Slovensko pryč od demokracie směrem k autoritářskému režimu. Tento návrh útočí na občanskou společnost, na aktivní lidi, kteří se snaží dělat naší zemi lepší,“ řekl za organizátory protestu Dávid Selyem.
Jde podle něj o hodnoty, kam Slovensko patří – zda na východ, kde vládne strach, nebo na západ, kde je svoboda.
Vládní poslanci zákon obhajovali v zájmu snahy o větší transparentnost nevládního sektoru. Zástupci vládní koalice dlouhodobě vystupují proti některým spolkům či nadacím, jež rovněž označují za politické.
Po tlaku jedné z vládních stran se na nevládní organizace nakonec ale nebudou vztahovat ustanovení o lobbingu, nerozšíří se důvody k jejich zrušení a některé z nich ani nebudou mít zvláštní označení, pokud dostávají peníze z ciziny.
Opozice tvrdila, že cílem změn je šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, jež upozorňují na pochybení úřadů či vlády.
Účast na protivládních demonstracích poklesla
V Bratislavě průvod a shromáždění svolalo občanské sdružení Mír Ukrajině v rámci série protivládních demonstrací, které organizuje od loňského prosince.
Ve slovenské metropoli se dav lidí po úvodní části vydal z náměstí u sídla úřadu vlády do průvodu k nedalekému prezidentskému paláci a pak se vrátil na tradiční místo konání demonstrací proti kabinetu premiéra Roberta Fica.
Podobné akce byly na čtvrtek a na pátek svolány i do dalších měst po celé zemi. V Košicích přišlo na demonstraci podle organizátorů asi 1500 lidí. Ti zároveň uvedli, že protestní akce pozastavují.
Nynější vlnu demonstrací pod heslem Slovensko je Evropa odstartovala prosincová schůzka premiéra Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu.
Na některé manifestace v Bratislavě v lednu a únoru přišlo shodně přes 40 tisíc lidí, následně ale účast výrazně klesla.
Fico v době konání mohutných mítinků tvrdil, že protesty jsou svolávány na základě lží. Organizátory občanských demonstrací a opozici obvinil ze snahy o převrat. Podobně Fico jako premiér postupoval už před sedmi lety za manifestací po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdy Fico v zájmu řešení politické krize rezignoval na funkci ministerského předsedy, čehož později litoval.
Fico v uplynulých měsících odmítl výzvy organizátorů nynějších demonstrací k odchodu z čela vlády a uvedl, že se nepíše rok 2018. Mezitím se Ficovi i díky změnám ve vládě podařilo obnovit ve sněmovně většinu, která podporuje jeho kabinet. Vládní koalice ji dočasně ztratila kvůli rebelujícím poslancům, kteří odešli nebo byli vyloučeni z klubů vládních stran.
