"To všechno, co jsme o sobě slyšeli - norimberské zákony, rasismus, genocida, holokaust, fašismus -, ta obrovská nenávistná kampaň v Evropském parlamentu u mě navozuje obavy z toho, jaký je stav maďarské společnosti, jak média, intelektuálové, občanská společnost v Maďarsku plní funkce jistého zrcadla, barometru," poznamenal Lajčák.
Vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem výrazně ochladly po vstupu SNS Jána Sloty do vlády sociálnědemokratického premiéra Roberta Fica v roce 2006. Představitelé obou zemí v minulosti nešetřili tvrdými vyjádřeními na adresu svých protějšků. K vystupňování diplomatické roztržky přispělo mimo jiné srpnové nevpuštění maďarského prezidenta Lászlóa Sólyoma na Slovensko.
Maďarský premiér Gordon Bajnai se v září na schůzce s Ficem v maďarském městečku Szécsény shodl na vytvoření společného orgánu, který bude bojovat proti extremismu. V současnosti se obě země zase přou především o změny ve slovenském jazykovém zákoně.
Lajčák naznačil, že napětí ve vzájemných vztazích by mohlo povolit po parlamentních volbách, které se v obou zemích konají příští rok. "Nemůžeme si dovolit pokračovat další čtyři roky v takové atmosféře, jaká poznamenala letošní léto a podzim. Navíc si myslím, že každému je jasné, jak moc by to poškodilo pověst Slovenska i Maďarska v zahraničí, schopnost jednoho i druhého státu obhajovat své životní zájmy," dodal ministr.
