Jednací sál Národní rady - ilustrační foto.
foto: wikimedia.org
Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák minulý týden pohrozil demisí, pokud, že země migrační dohodu odmítne. Ve středu ministr řekl, že rozhodující pro něj bude postoj kabinetu.
Lajčáka se nezastal ani premiér Pellegrini, který již minulý týden pakt odmítl. Proti dokumentu vystoupila většina slovenských parlamentních stran včetně nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, která Lajčáka doporučila do vládní funkce.
Do návrhu usnesení poslanci doplnili formulaci, že Slovensko je suverénní ve věci vlastní migrační politiky a že ekonomicky motivovaná nelegální migrace je negativní a přináší i bezpečnostní rizika. Potvrdili rovněž odmítavý postoj země k povinným kvótám pro přerozdělování uprchlíků, což bylo téma, které během migrační krize rozdělilo členské státy EU.
Koaliční Slovenská národní strana (SNS), která usnesení ve sněmovně předložila, nakonec stáhla svůj pozdější návrh, aby parlament vládě také doporučil nezúčastnit se prosincové mezivládní konferenci v Marrakéši o migračním paktu. SNS navzdory tomu počítá s tím, že slovenský zástupce na konferenci nepojede. Případnou neúčast Slovenska na jednání Lajčák tento týden označil za nezodpovědný krok. Podle ministra by Slovensko mělo na konferenci přednést svůj názor.
Slovenští kritici paktu OSN tvrdí, že dokument omezuje suverenitu země v oblasti migrace, zastírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a je příznivě nakloněn migraci ve světě. Lajčák naopak tvrdil, že pakt není závazný, nezasahuje do kompetencí států a že téma je zneužíváno populisty, xenofoby a nacionalisty s cílem zvyšovat vlastní popularitu.
Migrační pakt byl připravován v době, kdy Lajčák zastával funkci předsedy Valného shromáždění OSN, ve které skončil letos v září.
K paktu o migraci se odmítavě staví devět zemí, z toho šest z EU- Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Podobu paktu letos v červenci odsouhlasilo přes 190 států OSN s výjimkou USA, odchod z jednání později ohlásilo také Maďarsko a Rakousko, proti paktu se staví i Česko, Polsko a Bulharsko a pakt asi odmítne též Chorvatsko.
- Právně nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš.
- Pakt má za cíl mimo jiné řešit i to, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.
- Právním a politickým základem paktu se stal text nazvaný Newyorská deklarace pro migranty a uprchlíky, kterou v září 2016 přijalo 193 členských států Valného shromáždění OSN. Ta má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, mimo jiné otázky přijímání běženců v jednotlivých zemích, školní docházky jejich dětí, legálního zaměstnávání, ochrany před pašeráky či jejich návratu domů. Pakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Zpráva na druhou stranu připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. Uprchlíci a migranti mají podle dokumentu stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích.
- Základní kapitoly deklarace tvoří podpora práv migrantů, otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci a také podpora systémů vládnutí. V deklaraci se státy zavázaly zahájit jednání o uspořádání mezinárodní konference k uzavření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v roce 2018. Letos v polovině července globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA.
|
