S ohledem na dosavadní vyjádření představitelů ostatních parlamentních stran se očekává, že Fico stabilní vládu složit nedokáže.
Pověření hlavy státu k vytvoření nové vlády podle tradice dostává vítěz voleb. Ficova strana sice v sobotu získala s odstupem nejvíce hlasů, oproti předchozím volbám v roce 2012 ale výrazně ztratila. Směr-SD přišel o dosavadní pohodlnou většinu ve sněmovně, která mu před čtyřmi lety umožnila sestavit jednobarevnou vládu.
Sociální demokraté by tak nyní potřebovali získat ke spolupráci koaliční partnery. Již pět z celkového počtu osmi stran a hnutí v novém parlamentu včetně dosavadní pravicové opozice ovšem oznámilo, že se Směrem-SD vyjednávat o vytvoření vlády nebudou. Sám Fico po volbách zase vyloučil spolupráci s krajně pravicovou stranou Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. To by znamenalo, že sociální demokraté by nedokázali vytvořit vládu s potřebnou většinou v Národní radě.
Volič už nechce poslouchat, jak do sebe kopeme, říká nový lídr slovenské pravice |
Pokud se Směru-SD sestavit kabinet nepodaří, pomyslnou štafetu hodlá převzít liberální strana Svoboda a solidarita (SaS), která skončila ve volbách překvapivě na druhém místě. K vytvoření vlády bez Směru-SD by SaS ale musela dát dohromady širokou koalici stran pravého středu s různými programy a hodnotami.
„Strana SaS je připravena začít jednat o sestavení vlády. Záměr bude takový, že chceme vytvořit stabilní koalici,“ řekl dnes novinářům předseda SaS a europoslanec Richard Sulík v reakci na dřívější prohlášení zástupců dalších stran, že jsou ochotni vyjednávat o vzniku pravicové vlády.
Sulík odmítl povinné kvóty
Sulík uvedl, že jeho cílem je shromáždit ve 150členné sněmovně většinu 87 hlasů. To by znamenalo spolupráci šesti stran, byť ne všechny by patrně byly zastoupeny ve vládě. Například podnikatel Boris Kollár opakovaně říkal, že jeho uskupení Jsme rodina nechce být součástí nového kabinetu, ale že ve sněmovně bude jeho 11 poslanců případnou pravicovou vládu podporovat. Ke vzniku široké koalice bez Směru-SD je ale nezbytná podpora také od nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) a poloetnické strany Most-Híd, zastupující i početnou maďarskou menšinu. Předseda strany Most-Híd Béla Bugár se ke spolupráci s SNS dříve stavěl odmítavě. SNS se zase dosud nevyjádřila, zda se v povolebních jednáních přikloní na stranu Směru-SD, nebo k SaS.
Sulík se také vymezil proti imigrantům a odmítl povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků v EU na základě povinných kvót. Neuvedl ale, zda by jako nový premiér odvolal žalobu proti kvótám, kterou k unijnímu soudu podala nynější Ficova vláda.
Politologové i média bezprostředně po zveřejnění výsledků voleb hovořili o patové situaci, předpovídali komplikovaná jednání o příští vládě a zmiňovali možnost předčasných voleb. Sulík podobně jako už dříve Fico se postavil proti vypsání nových voleb, šéf SaS je rovněž proti případnému jmenování úřednické vlády.
