10. března 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Slovenský Trump‘ může ve volbách překvapit. Harabin vystupuje proti stávajícímu systému

Štefan Harabin | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Štefan Harabin | foto: Wikipedia

BRATISLAVA/PRAHA Do prezidentských voleb na Slovensku se přihlásilo hned několik kandidátů, kteří vystupují proti stávajícímu systému. Soudce Štefan Harabin to může z nich dotáhnout nejdál.

Nemálo Slováků vnímá letošní volby hlavy státu, jejichž první kolo proběhne přesně za týden, nejenom jako souboj nezávislých a stranických kandidátů.

Zároveň v nich vidí i možnost zúčtovat s posledními přežitky éry kontroverzního polistopadového premiéra Vladimíra Mečiara. Během jeho vlády v letech 1993 až 1998 bylo Slovensko v Evropě izolováno. Politik, který hrál v tehdejším systému významnou roli, nyní kandiduje na prezidenta: 61letý Štefan Harabin.

Předlistopadový člen KSČ byl za Mečiarova období předsedou Nejvyššího soudu. Na této pozici kryl i sporné amnestie podepsané tehdejším premiérem v době, kdy po uvolnění prezidentského úřadu přechodně vykonával funkci hlavy státu.

Agentury pro průzkum veřejného mínění předpovídají Harabinovi mezi 11 až 15 procenty hlasů, což by mu vyneslo bezpečné třetí místo za občanskou aktivistkou Zuzanou Čaputovou a kandidátem vládního Smeru – sociální demokracie Marošem Šefčovičem.

Není ale vyloučeno, že jeho skutečná podpora mezi voliči může být vyšší, takže by se mohl případně dotáhnout i na v pořadí druhého Šefčoviče.

Někdejší politické pouto mezi Harabinem a Mečiarem přetrvávalo i v pozdějších letech. Když sestavoval sociální demokrat Robert Fico v roce 2006 svou první vládu spolu s Mečiarovým Hnutím za demokratické Slovensko a Slovenskou národní stranou, byl na klíčové ministerstvo spravedlnosti navržen právě Harabin – zřejmě i proto, aby zabránil případnému zrušení sporných amnestií.

Proti svým kritikům v rámci justice často inicioval disciplinární řízení, na novináře podával s oblibou žaloby. Potkalo to například i autorku popisující jeho roli při odsouzení katolického kněze a člena tehdy zakázaného františkánského řádu Bystríka Janíka v polovině 80. let minulého století.

V aktuální kampani, kterou Harabin začal přísně vzato již loni v létě sběrem potřebných 15 tisíc podpisů, vystupuje jako „protisystémový kandidát“. V různých veřejných vyjádřeních dal nejednou najevo, že by se stal rád slovenskou verzí lídra USA Donalda Trumpa, který si nebere servítky a „nazývá věci pravým jménem“.

Mnohé nasvědčuje tomu, že Harabin dokázal úspěšně oslovit i voliče, kteří by jinak podporovali pravicového radikála Mariana Kotlebu.

Bývalý ministr spravedlnosti totiž převzal jeho národovecko-populistická témata a začal vystupovat velmi pravidelně v různých konspiračních médiích, například na internetové rozhlasové stanici Slobodný vysielač, kde až donedávna pravidelně glosoval aktuální dění. Oproti Kotlebovi je Harabinovou výhodou, že o něm nikdo nemůže prohlásit, že je fašistou nebo antisemitou, takže je přijatelný i pro voliče, jimž právě toto u Kotleby vadilo.

S „Harabiňákem“ za voliči

Na svou kampaň vyrazil bývalý šéf nejvyššího soudu přestavěným linkovým autobusem, takzvaným „Harabiňákem“, a to ze svého rodného města Ľubica nedaleko spišského Kežmarku. Snaží se prezentovat jako kandidát „konzervativně-katolického Slovenska“, apelovat na národní city. Vyzdvihuje všeslovanskou vzájemnost, podporuje sblížení s Ruskem a prosazuje zrušení ekonomických sankcí vyhlášených vůči Moskvě po anexi Krymu.

Své hlavní konkurenty Šefčoviče a Čaputovou Harabin pravidelně označuje za dvojčata, neboť oba prý podporují evropskou integraci. Navíc mají dle jeho názoru stejně kladný postoj k migraci a „genderové ideologii“.

Stejně tak mu leží v žaludku i neziskové organizace. Nedávno si například stěžoval na zpravodajské stanici TA3, že dostávají údajně od státu ročně 400 milionů eur, zatímco tradiční kulturní organizace Matice Slovenská prý jenom 1,5 milionu eur.

schRobert Schuster