Předseda parlamentu Andrej Danko odhadl, že schůze by mohla skončit nejpozději příští týden ve středu, tedy jen tři dny před parlamentními volbami.
Vláda premiéra Petera Pellegriniho minulý týden bez předchozí odborné diskuse schválila návrh zdvojnásobit od příštího roku sumu dětských přídavků a také zrušit dálniční známky. Již letos by se zase měla začít vyplácet 13. penze pro příjemce různých typů důchodů. Zmíněná opatření v hodnotě přes 800 milionů eur (20 miliard korun) ročně prosazují dvě ze tří vládních stran, a to Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS), jejichž popularita klesá. SNS navíc nemá podle sondáží jisté setrvání ve sněmovně po volbách.
„Vy se chystáte postupovat způsobem po nás potopa. Chcete zanechat spálenou zemi. Proto jste si připravili populistické orgie,“ řekl v rozpravě k návrhu sociálního balíčku poslanec za opoziční stranu Svoboda a solidarita Ondrej Dostál. Podle něj rovněž nebyly naplněny mimořádné okolnosti, aby parlament návrhy zákonů projednal ve zrychleném režimu, tedy na jedné schůzi. Stejný názor vyslovili dříve i někteří právníci.
Předseda menší opoziční strany Jsme rodina Boris Kollár potvrdil, že jeho strana při hlasování podpoří zvýšení přídavků na děti i zavedení 13. penze, které tato strana má ve svém programu.
Slovenská sněmovna kvůli protestu opozičních poslanců znovu nejednala. Předseda je nemůže nechat vyvést ze sálu |
Šest nezařazených poslanců obsadilo v úterý řečnický pult a odmítlo ho opustit. Předseda sněmovny pak jednání opakovaně odkládal a před čtvrtečním pokračováním schůze nechal do jednacího sálu Národní rady nainstalovat dvě náhradní řečniště. Podle jednacího řádu v rozpravě lze vystoupit pouze od řečnického pultu.
Do zmíněného protestu se zapojili poslanci, kteří se hlásí ke koalici neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS)/Spolu, jež loni vyhrála na Slovensku volby do Evropského parlamentu. Místopředsedkyní PS byla před zvolením hlavou státu Zuzana Čaputová.
Ještě před zahájením rozpravy vystoupil před poslanci Pellegrini, který zmíněné zákonodárce za jejich protest kritizoval.
Pokud navržená sociální opatření parlament schválí, může prezidentka Čaputová příslušné zákony vetovat. Podle ústavy na to má 15 dnů od jejich doručení do prezidentské kanceláře. Pokud by tak Čaputová učinila až po volbách, sněmovna by podle ústavních právníků nemohla o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat. Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.
