"Loď doprovází vojenská eskorta tvořená dalšími plavidly, která poskytlo Dánsko, Norsko a také Sýrie," oznámila ve svém prohlášení OPCW. "Na moři bude čekat na transport dalších chemických látek do přístavu," dodala. Experti ale nezveřejnili žádná detailní čísla. Kolik přesně procent "těch nejnebezpečnějších" chemikálií, mezi kterými je asi 20 tun yperitu, se na dánské lodi nachází, není tedy jasné.
Původně se očekávalo, že prvních zhruba 500 tun nejtoxičtějších chemických zbraní bude ze země vyvezeno již do konce loňského roku. OSN a OPCW ale 29. prosince ve společné zprávě uvedly, že Sýrie pravděpodobně nedokáže stanovený termín 31. prosince pro vyvezení svých chemických zbraní do ciziny dodržet.
Na převozu zbraní se podílí dánsko-norská flotila, kterou tvoří dvě nákladní a dvě válečné lodě. Ty ještě donedávna kotvily v jihokyperském přístavu Limasol, minulý pátek se ale přesunuly do syrských vod. Podle OSN této flotile poskytují námořní ochranu i čínské a ruské lodě.
Expertní tým OSN (Sellström uprostřed v kšiltovce) vstupuje v rámci vyšetřování chemických útoků do damašské nemocnice (30. 8. 2013)
Zničení na moři
Syrské chemické zbraně mají být zničeny na moři. Lodě je mají převézt do zatím neznámého přístavu v Itálii, kde budou přeloženy na plavidlo amerického vojenského námořnictva Cape Ray, které zajistí jejich likvidaci. Nejnebezpečnější bojové látky, mezi nimi sarin a hořčičný plyn (yperit), budou neutralizovány štěpením vodou. Méně toxické chemikálie budou zničeny v různých průmyslových zařízeních.
Sýrie loni v září přistoupila na ruský návrh, že se zbaví svého chemického arzenálu. Výměnou za to se tak prezident Bašár Asad vyhnul vojenskému úderu ze strany Spojených států.
Za bezpečnost a ochranu transportu chemických zbraní v oblasti bojů zodpovídá syrské vedení. S přepravou z dvanácti různých skladišť ale pomáhají ruská obrněná a nákladní auta a na transport dohlížejí i americké satelity a čínské kontrolní kamery.
V rámci ozbrojeného konfliktu v Sýrii byly chemické zbraně použity na pěti ze sedmi prověřovaných míst, uvedli inspektoři OSN ve zprávě, kterou v prosinci předali v New Yorku šéfovi OSN Pan Ki-munovi (více čtěte ZDE). Zpráva nicméně neuvádí, kdo tyto zbraně hromadného ničení použil. Dokument například hovoří o důkazech a věrohodných informacích ohledně použití chemických zbraní při útoku 21. srpna v Ghútě u Damašku, což inspektoři uvedli již v září. Byl tam nasazen sarin a zahynulo několik set lidí.
Chemický útok na předměstí Damašku se stal 21. srpna. Nezvratné důkazy o jeho původci zatím nejsou, nic o vinících útoku nevypovídají ani pořízené záběry.
