Podle návrhu zákona by musel premiér požádat o tříměsíční odklad brexitu, pokud by se mu nepodařilo vyjednat do 19. října brexitovou dohodu s Bruselem či přimět parlament, aby s odchodem z EU bez dohody souhlasil.
Návrh zákona v pátek Sněmovna lordů schválila bez formálního hlasování. Vláda již ve čtvrtek avizovala, že přijetí normy nehodlá oproti původnímu očekávání nijak komplikovat. Horní komora nepřijala během pátečního jednání žádný pozměňovací návrh, a návrh zákona tak již nemusí putovat zpět do Dolní sněmovny. Původně se očekávalo, že v případně změn v text, by poslanci o návrhu znovu hlasovali v pondělí před začátkem nucené parlamentní přestávky.
Britská předsedkyně horní komory britského parlamentu (Sněmovny lordů) baronka Evansová kráčí po Downing Street.
Dolní komora parlamentu návrh zákona proti brexitu bez dohody schválila ve středu s jedním pozměňovacím návrhem, jehož autorem je poslanec Stephen Kinnock a který do hry vrací brexitovou dohodu bývalé premiérky Theresy Mayové, a to ve verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a v květnu letošního roku. Pokud bude muset premiér požádat o odklad termínu brexitu na 31. ledna příštího roku, bude o něj Brusel na základě Kinnockova dodatku žádat ve snaze o schválení dohody expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat EU o odklad, aniž by uvedl jasný důvod.
Premiér Boris Johnson zákon, který v pátek prošel Sněmovnou lordů, ostře kritizuje. Podle něj zcela podkopal vyjednávací pozici Spojeného království v Bruselu. Ve čtvrtek předseda britské vlády řekl, že by byl raději „mrtvý v příkopu“, než aby požádal o další odklad brexitu. Nyní usiluje o vypsání předčasných voleb v termínu před koncem října, opozice mu v tom ale hodlá při pondělním hlasování Dolní sněmovny již podruhé zabránit.
Přehled hlavních událostí v Británii od referenda o brexitu v roce 2016: - 24. června 2016 - V Británii v referendu o brexitu zvítězili odpůrci členství v EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta při volební účasti 72,2 procenta. Premiér David Cameron oznámil rezignaci.
- 13. července 2016 - Do čela vlády nastoupila Theresa Mayová.
- 8. června 2017 - Předčasné volby kvůli posílení mandátu konzervativců; konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu.
- 20. června 2018 - Britský parlament schválil konečnou verzi zákona o odchodu Británie z EU, tzv. brexitový zákon.
- 9. července 2018 - Kvůli sporu ohledně tzv. plánu z Chequers premiérky Mayové, který chtěl zachovat více obchodních vazeb na EU, odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a jeho první náměstek Steve Baker.
- 12. prosince 2018 - Mayová ustála hlasování v Konzervativní straně o vyslovení nedůvěry, poměrem 200 ku 117. Předtím uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.
- 13. prosince 2018 - Summit EU potvrdil, že smlouvu o brexitu není možné měnit.
- 15. ledna 2019 - Britští poslanci odmítli dohodu o brexitu. Předseda labouristů Jeremy Corbyn podal návrh na vyslovení nedůvěry vládě, hlasování vláda ustála.
- 12. března 2019 - Dolní sněmovna i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z EU.
- 13. března 2019 - Britští poslanci schválili návrh vylučující za všech okolností brexit bez dohody.
- 20. března 2019 - Premiérka Mayová dopisem požádala šéfa Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června, lídři 27 zemí EU jí nabídli odklad do 12. dubna.
- 29. března 2019 - Britští poslanci i napotřetí odmítli brexitovou dohodu premiérky Mayové. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na 10. dubna mimořádný summit EU k brexitu.
- 5. dubna 2019 - Mayová znovu požádala EU o odklad brexitu do 30. června.
- 10. dubna 2019 - EU se s Británií dohodla na odkladu brexitu do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív.
- 17. května 2019 - Vůdce opozice Corbyn oznámil, že brexitové rozhovory opozice s vládou ztroskotaly.
- 21. května 2019 - Mayová představila kompromisní plán, který měl pomoci napočtvrté prosadit v parlamentu brexitovou dohodu s EU. Kvůli plánu rezignovala 22. května Andrea Leadsomová, která za vládu vytvářela agendu dolní komory parlamentu.
- 24. května 2019 - Mayová oznámila, že 7. června skončí jako vůdkyně konzervativců; v čele vlády setrvá, dokud konzervativci nevyberou jejího nástupce.
- 27. května 2019 - Volby do Evropského parlamentu skončily zdrcující porážkou vládních konzervativců. Získali pouze deset procent hlasů, zatímco vítězná Strana pro brexit Nigela Farage obdržela skoro třetinu odevzdaných hlasů.
- 23. července 2019 - Novým lídrem britských konzervativců byl zvolen Boris Johnson. V projevu po svém zvolení zopakoval slib, že Británie odejde z Evropské unie k 31. říjnu.
- 24. července - Johnson se stal premiérem a jmenoval nové ministry.
- 25. července - Johnson při svém prvním vystoupení v dolní komoře parlamentu prohlásil, že jen vyškrtnutí tzv. irské pojistky by umožnilo ratifikaci brexitové dohody.
- 19. srpna 2019 - Johnson v dopise, který zaslal Tuskovi, označil za nejvyšší prioritu své vlády dosažení brexitové dohody. Zároveň označil irskou pojistku za nedemokratickou a vyzval, aby byla v dohodě nahrazena závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit "alternativní ujednání". Tusk i EK to odmítli.
- 27. srpna 2019 - Lídři opozičních uskupení v parlamentu se shodli na spolupráci ve snaze zabránit brexitu bez dohody.
- 28. srpna 2019 - Johnson potvrdil spekulace médií, že do 14. října bude zasedání britského parlamentu přerušeno.
- 3. září 2019 - Johnsonova vláda ztratila většinu v Dolní sněmovně poté, co Konzervativní stranu kvůli nesouhlasu s vládní brexitovou politikou opustil poslanec Philip Lee.
- 4. září 2019 - Poslanci Dolní sněmovny schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit brexitu bez dohody. Johnson zároveň v parlamentu vyzval k uspořádání předčasných voleb 15. října, což poslanci odmítli.
- 6. září 2019 - Návrh zákona schválila i Horní sněmovna.
|
