16. září 2018 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Čína hodlá dobýt sever. Sněžný drak má prorazit cestu Arktidou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Pracovníci přihlížejí oficiálnímu zahájení provozu ledoborce Süe-lung 2. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pracovníci přihlížejí oficiálnímu zahájení provozu ledoborce Süe-lung 2. | foto: Reuters

PEKING/PRAHA Od čínských hranic je to k severnímu polárnímu kruhu v nejbližším bodě asi 1500 kilometrů. K samotnému severnímu pólu pak ještě o vydatný kus dál – vzdušnou čarou víc než 4000 kilometrů. Neznamená to ale, že by říše středu snad o to méně pomýšlela na expanzi tímto směrem. Mrazivou polární krajinou si má už brzy razit cestu Sněžný drak (Süe-lung 2), první ledoborec čínské výroby a ztělesnění ambic Pekingu v oblasti Arktidy po politické, ekonomické, vědecké i vojenské stránce.

Jak informovala agentura Nová Čína, dieselový stroj se počátkem tohoto týdne v Šanghaji dočkal spuštění na vodu. Ačkoliv se Peking dušuje, že jde o první ledoborec domácí výroby, o jeho ryze čínském původu by se dalo přinejmenším spekulovat. Světlo světa sice spatřil v loděnicích v Ťiang-nanu na východě země, know-how ale dodala finská společnost Aker Arctic Technology. V polovině příštího roku má být zařazen do ostrého provozu po boku svého staršího, stejnojmenného sourozence.

Peking se poohlíží po nových zdrojích energie

S tím, jak vydávají tající ledové masy Arktidy štědré zásoby nerostných surovin – ropy, zemního plynu a kovů –, se hodlá Peking zaměřit na hospodářskou využitelnost Arktidy. Čínská vláda v lednu vydala i první oficiální strategii pro tento region. V dokumentu se píše, že stejně tak hodlá upřít pozornost i k rozvoji rybolovu, turismu a nových dopravních tras v oblasti. Severní, arktickou trasou by se totiž čínské zboží dostalo do Evropy téměř o tři týdny dříve než přes Suezský průplav.

Čínsky ledoborce Süe-lung 2.

Čínsky ledoborce Süe-lung 2.

Čína své nároky opírá vedle bilaterální spolupráce s jednotlivými zeměmi regionu o mezinárodní právo zaručující svobodnou plavbu v mezinárodních vodách a jejich využití. Paradoxně to však sama nectí v případě sporných vod Jihočínského moře, které si celé nárokuje. Takzvaná polární hedvábná stezka, již vládní dokument zmiňuje, se má stát jednou z větví projektu prezidenta Si Ťin-pchinga na podporu čínských investic a infrastrukturních projektů. To vše za jedním účelem: upevnit postavení Číny coby globálního lídra.

V roce 2013 země získala pozorovatelský status v Arktické radě, mezivládní organizaci zaměřující se jak na vědeckou spolupráci v regionu, tak na těžbu přírodních zdrojů nebo rozvoj dopravy. Vedle osmi států, jejichž území bezprostředně zasahuje oblast Arktidy, se těší pozorovatelskému statusu dalších dvanáct zemí.

Čína si je ve světle svých globálních ambic ale vědoma vlastní velké slabiny: je největším importérem energií na světě. Ropa do říše středu přitom putuje v zásadě jediným směrem – přes Malacký průliv, spojující Indický a Tichý oceán. Navíc roste nespokojenost obyvatel kvůli znečištění ze spalování uhlí, z něhož se stále vyrábí většina elektřiny. I proto se Čína poohlíží po jiných zdrojích. Podle výzkumu uskutečněného před deseti lety americkou vládní geologickou službou (USGS) ukrývá Arktida na 30 procent dosud neobjevených světových zásob zemního plynu, 20 procent zásob pro těžbu zkapalněného plynu a také 13 procent zásob ropy.

Ve prospěch Pekingu v tomto ohledu momentálně hrají americké a evropské sankce, omezující vývoz těžařských technologií do Ruska. Před dvěma lety se proto ruský státní ropný kolos Rosněfť musel s průzkumnými vrty v Ochotském moři spolehnout na čínskou vrtnou plošinu Nan-chaj-9. A Čína se angažuje i na poloostrově Jamal při těžbě zkapalněného plynu v projektu ruského plynárenského obra Novatek.

V Grónsku chtěli koupit bývalou základnu USA

Díky klimatickým změnám láká čínské společnosti i snadnější těžba nerostných surovin – uranu, zinku nebo železné rudy – v Grónsku. A nejen těžba. Hongkongská firma General Nice Group tam chtěla dokonce koupit opuštěnou námořní základnu USA v Gronnedalu na severu ostrova. Ten v roce 2009 získal od Dánska větší autonomii, vyjma obrany a zahraniční politiky tak může tamní vláda rozhodovat o většině otázek. Prodej základny ale ze strategických důvodů zablokovala vláda v Kodani. Američané, kteří v roce 1951 s Dánskem uzavřeli obrannou dohodu, mají v Grónsku svoji nejseverněji položenou leteckou základnu Thule. Panují obavy, že ze strany Číny může jít jen o zastírací manévry a základnu by mohla využít k monitorování aktivit NATO.

S nelibostí tak Aliance hledí na rostoucí vliv Číny také na Islandu, kde platila za vítaného investora po bankovní a hospodářské krizi, která ostrovní zemi zasáhla mezi roky 2008 až 2011, a poté, co se vláda v Reykjavíku stáhla z rozhovorů o vstupu do EU. V roce 2013 čínsko-islandské námluvy vyvrcholily dohodou o volném obchodu. Island tak učinil jako první země Evropy.

Pozadu nezůstává Peking ani co do plánů „kolonizace“ Arktidy čínskými turisty. Podle správy ruského národního arktického parku tvoří už dnes 80 procent klientely na palubě komerčních zájezdů ruských ledoborců k severnímu pólu. Ve velkém do Ruska míří i díky uvolnění vízové politiky pro organizované zájezdy. Stále intenzivněji za severní polární kruh proniká Čína i s poukazem na vědecký výzkum. Od přelomu let 2003 a 2004 slouží čínským badatelům na Špicberkách vlastní stanice. Na druhé straně planety, v Antarktidě, má Čína výzkumné stanice už čtyři. Ve spolupráci s Reykjavíkem se pak další dočkala na Islandu v roce 2016.

Peking může těšit i to, že jeho největší rival mu nechává až na výjimky volné ruce. Ve světle rostoucích čínských ambic v oblasti před čtyřmi lety tehdejší americký ministr zahraničí John Kerry oznámil, že USA vytvoří post „velvyslance pro region Arktidy“. S příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu je ale vše jinak. Loni Kerryho nástupce Rex Tillerson ohlásil zrušení ještě neobsazené pozice a přesun pravomocí a personálu pod jiné vládní agentury.

  • 8Diskuse


Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz