„Já si vážím pana prezidenta Tisa a vážím si ho moc, protože si ho pamatuji jako dítě. Byli jsme velmi chudí, ale když byl on, tak jsme byli na úrovni,“ řekl slovenský arcibiskup na otázku moderátorky zpravodajské televize TA3. A to jako odpověď na dotaz, co si myslí o návrhu slovenského historika a katolického kněze Milana Ďurici, že by měl být kněz a pozdější prezident slovenského státu Tiso Vatikánem blahořečen.
Nebyla to otázka od věci, protože Sokol byl spolu s dalšími obdivovateli luďáckého pronacistického režimu na konci minulého roku na představení Ďuricovy knížky o Tisovi. Ďurica, který se opěvováním Tisa a zpochybňováním jeho zločinů na Slovensku proslavil, v knize (podobně jako například Irving o Hitlerovi) tvrdí, že za protižidovská a protiromská opatření slovenského státu nebyl prezident odpovědný. Podle jeho interpretace byl Tiso upřímný křesťan, který bral antisemitská opatření (70 000 Židů a mnoho Romů bylo režimem posláno do plynu) jako nutné zlo.
Válečný zločinec
Tiso K opačnému závěru dospěli poválečné československé soudy, které odsoudily Tisa jako válečného zločince k trestu smrti, který byl před šedesáti lety přes protesty Vatikánu vykonán.
Sokolovy výroky vyvolaly pobouřené reakce slovenských Židů a Romů. „Pro nás, oběti, které přežily holokaust, je nepřijatelné takové zkreslující hodnocení totalitního slovenského státu. Především nás uráží nekritický obdiv pana arcibiskupa k tomuto rasistickému stavovskému státu,“ uvedl svaz židovských obcí. Romský aktivista Ladislav Richter se v dopise, z něhož citoval server aktualne.sk, Sokola ptá, zda „obdobím blahobytu“ myslí dobu, kdy měli Romové ve slovenském státu zákaz cestovat veřejnou dopravou, nesměli chodit do parků a veřejných budov. Richter připomíná i existenci slovenských koncentračních táborů pro Romy, jejich obyvatelé pak byli posláni do nacistických vyhlazovacích táborů. Sokol se za svá slova neomluvil a prohlásil, že na nich trvá, pouze je označil za „soukromý názor“.
Sokola podpořila i Konference biskupů Slovenska. „Pan arcibiskup má na svůj osobní názor právo,“ prohlásil mluvčí konference Jozef Kováčik. „Katolická církev se od období slovenského státu nedistancovala, protože k tomu neměla důvod,“ dodal. Tento postoj zastává slovenská katolická hierarchie už od čtyřicátých let, kdy v roce 1946 biskupové prohlásili, že Tiso měl „jen ty nejlepší úmysly“. Návrhy luďáckých katolických kruhů na blahořečení Tisa však Vatikán poměrně rezolutně odmítl. Proti této poctě Tisovi se vyslovil dokonce i sám Sokol.
