Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

Viktor Kožený, pirát z Prahy, si oddychl. Do USA ho nevydají

Svět

  12:19aktualizováno  13:49
LONDÝN - Zbohatlík z kupónové privatizace Viktor Kožený nebude vydán z Baham do USA. Definitivně o tom rozhodla Státní rada britské královny, která zamítla americké odvolání.

Viktor Kožený foto: ČTK

Američané se odvolali proti verdiktu bahamských soudů, podle nichž se Kožený nedopustil zločinů umožňujících vydání. Státní rada, která je poslední soudní instancí některých britských kolonií, ale odvolání zamítla. Svůj postoj zdůvodnila tím, že odvolání nespadá do její jurisdikce.

Neúspěšné i Česko

Američané podezírají Koženého z uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Na Bahamách žije od roku 1995. O jeho vydání zatím marně usilují i české úřady, které ho stíhají pro údajné podvody během kupónové privatizace v Česku. Díky tomu se svého času stal jedním z nejbohatších lidí světa.

ČTĚTE VÍCE:

Bahamská policie Koženého zatkla v říjnu 2005 kvůli americké žádosti o extradici. Po devatenácti měsících ve vazbě v bahamské věznici byl finančník propuštěn na kauci 300.000 dolarů (5,8 milionu korun). Od té doby se u bahamských soudů úspěšně proti vydání do USA bránil.

V roce 2007 bahamský soud rozhodl, že Kožený se nedopustil zločinů umožňujících vydání. Americká vláda podle soudu také zatajila některé informace v Koženého prospěch a její žádost tak prý zneužila soudní procedury. Bahamský odvolací soud předloni v lednu toto stanovisko podpořil.

Uplácel jsem, ale...

Kožený nepopírá, že uplácel, ale tvrdí, že se na něho americké protikorupční zákony jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly. Londýnský soud byl pro Američany poslední možností, jak zvrátit rozhodnutí bahamských soudů.

Čím se Kožený zapsal do paměti

  • Závratně zbohatl v kupónové privatizaci, ve svých 29 letech na účtech disponoval 300 miliony liber (16,5 miliardy korun).
  • Následně si začal žít na vysoké noze. Šokoval například, když neváhal zaplatit 13 000 liber (715 000 korun) za oběd v jedné londýnské restauraci.
  • Jako snob první třídy se projevil poté, co si objednal láhev La Romanee Conti 1985 za 5000 liber (275 tisíc korun), po ochutnání lahev odložil s tím, že je víno "poněkud mladé".
  • V roce 1998 si koupil dům od hudebního skladatele lorda Lloyda-Webbera v Londýně za 12,5 milionu liber, ve zcela havarijním stavu mu ho ale později zas vrátil.
  • Proslavil se pořádáním honosných večírků, které vyrážely dech i hollywoodským hvězdám. Na svém sídle v Aspenu v roce 1997 uspořádal  dokonce tak majestátní akci, že byla označena za večírek všech večírků. "Víno teklo proudem, tolik jídla a darů, že tomu ani nelze uvěřit," popsal večírek jeden z místních obyvatel.

Londýnský tribunál se Koženého vydáním zabýval loni v listopadu. Argumenty obou stran se při dvoudenním slyšení soustředily z velké části na precedenty a na to, zda trestné činy, z nichž je Kožený viněn, jsou důvodem k vydání.

Do ázerbájdžánské operace, která měla získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 milionů dolarů (asi 6,8 miliardy korun). Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. Američané o vydání finančníka velmi stáli. Podle některých informací mimo jiné nechtěli vynést rozsudek u jiných obviněných v případu, dokud nebude znám výsledek žádosti týkající se Koženého. Trest zatím zná jen americký podnikatel Frederic Bourke, kterého americké soudy kromě jiného uznaly vinným z toho, že o korupci v zahraničí věděl. Bourke se nyní rozsudek snaží zvrátit.

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks vyplývá, že americká vláda v roce 2007 kvůli Koženému naléhala na vládu bahamskou. Premiér Hubert Ingraham slíbil, že Bahamy dodrží své závazky při řešení žádosti o Koženého vydání. Zároveň si ale stěžoval na vysoké náklady na právní pomoc, které jsou s tím spojené. Koženého dobře placený právní tým zahltil bahamské ministerstvo spravedlnosti, uvedla depeše.

Jak Kožený zbohatl

Kožený jako zakladatel Harvardských investičních fondů nabízel v rámci první vlny kuponové privatizace na počátku 90. let občanům desetinásobek vložené sumy. Za tisíc korun, které stála kuponová knížka, slíbil do roka 10.000 korun. Slib splnil, v roce 1993 si slíbený desetinásobek vyzvedlo skoro 300.000 akcionářů. Propagací fondů Kožený přispěl k masovější účasti veřejnosti na privatizačním experimentu.

Harvardský průmyslový holding (HPH), který vznikl z jeho fondů, skončil ale v roce 1997 v likvidaci. Podle policie Kožený v letech 1995 až 1997 spolu s bývalým šéfem představenstva HPH Borisem Vostrým převáděli majetek z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice a tím holding poškodili. Škoda podle státního zástupce činí 16 miliard korun.

Viktor Kožený na Bahamách

Policie zveřejnila záměr obvinit Koženého, který má irské občanství a žije na Bahamách, a Vostrého (přijal občanství středoamerického státu Belize, kde také žije) již v září 2001, trestně stíhaní jsou však až od července 2003. Policie se jim marně pokoušela doručit obvinění a začala je tedy stíhat jako uprchlé. Soud na oba vydal mezinárodní zatykač v říjnu 2003. V září 2005 policie vyšetřování Koženého a Vostrého ukončila.

V únoru 2008 v kauze začalo hlavní líčení u pražského městského soudu. V červenci 2010 rozhodl pražský městský soud, že Kožený a Vostrý mají jít za miliardové podvody každý na deset let do vězení s ostrahou a že mají nahradit šestnáctimiliardovou škodu. Jejich advokáti se proti nepravomocnému rozsudku na místě odvolali, odvolací soud se bude konat letos v říjnu. České úřady se zatím marně domáhají vydání Koženého z Baham.

Autoři: ,