Spor se týkal 38 000 kilometrů čtverečních Pacifiku s lukrativními lovišti ryb. Peru požadovalo vést námořní hranici na jihozápad od místa, kde se území obou latinskoamerický států stýkají u pobřeží, zatímco Chile trvalo na tom, že hraniční čára na oceánu má vést souběžně s rovníkem.
Kompromisní verdikt
Nejvyšší soud OSN podle agentury AP nakonec dospěl ke kompromisu; hranici vedoucí souběžnou s rovníkem stanovil na 80 námořních mil (148 kilometrů) od pobřeží a od tohoto bodu má pomyslná čára vést jihozápadně až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) od pobřeží, kde teritoriální vody obou zemí končí.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Nic jsme nezískali. Jsme ve stejné situaci jako předtím," komentoval verdikt čelný představitel peruánských rybářů David Patino. Podle peruánské expertky na rybolov Patricie Majlufové je oblast do 80 námořních mil od pobřeží, která zůstal v rukou Chile, hlavním chilským lovištěm zejména ančoviček a rozhodnutí soudu tak nebude mít na sousední stát žádný ekonomický dopad. Peruánský prezident Ollanta Humala přesto vyjádřil nad rozsudkem uspokojení.
Podle AP je Chile po Peru druhým největším exportérem rybího masa na světě. Sporná oblast má podle peruánských odhadů roční výnos 200 milionů dolarů (čtyři miliardy Kč).
Peru se na tribunál v Haagu obrátilo v roce 2008 poté, co ztroskotala jednání mezi oběma jihoamerickými zeměmi. Podle agentury DPA může mít dnešní verdikt dopad i na hraniční spor mezi Bolívií a Chile. Bolívie se loni obrátila na Mezinárodní soudní dvůr, aby si na Chile vysoudila přístup k Tichému oceánu, o který v minulosti přišla. V této kauze tribunál ještě nerozhodl.
