Spor o osud Vincenta Lamberta se u soudů vede šest let a rozdělil nejen jeho rodinu, ale i francouzské veřejné mínění.
Dvaačtyřicetiletý Lambert je od nehody v roce 2008 ve vegetativním stavu a podle lékařů nevnímá své okolí. Lékařský tým z nemocnice v Remeši po pětiletých marných pokusech o jakékoli zlepšení v roce 2013 doporučil jeho odpojení od přístrojů zajišťujících umělou výživu. Zatímco manželka Rachel a někteří mužovi sourozenci s tím souhlasili, rodiče a další příbuzní byli proti. Obrátili se proto na justici a případ v roce 2015 rozhodoval i soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ponechal v platnosti dřívější verdikt povolující přerušení výživy.
Nechat zemřít, nebo uměle držet naživu? Případ Vinceta Lamberta rozdělil Francii |
Lékaři 20. května začali Lamberta odpojovat od přístrojů a začali mu podávat silná sedativa. Očekávali, že zůstane naživu několik dní, nejvýše týden. Ještě týž den ale odvolací soud vydal předběžné opatření, na jehož základě museli lékaři obnovit podávání umělé výživy do doby, než se k případu vyjádří výbor OSN pro práva lidí s postižením, na který se obrátili Lambertovi rodiče.
V pátek ale kasační soud rozhodl, že lékaři se mohou řídit původním soudním rozhodnutím a „s okamžitou platností“ odpojit muže od výživy. Odvolací soud podle toho kasačního totiž neměl rozhodování o zastavení životní podpory nemocného v kompetenci.
Podle Patrice Spinosiho, právního zástupce Lambertovy manželky, je páteční verdikt „tečkou za touto aférou“, neboť již není instance, k níž by se mohli odpůrci odpojení od výživy odvolat.
Francouzský zákon z roku 2005 zakazuje aktivní eutanazii, ale umožňuje za určitých podmínek nechat zemřít člověka, jehož stav je podle lékařů beznadějný.
