S realizací náměstí, schodiště a hlavní fasády chrámu počítá poslední etapa výstavby známého chrámu. Práce řídí soukromá nadace, která ji financuje převážně ze vstupného do chrámu. I z tohoto důvodu výstavbu zpomalila pandemie covidu-19, když se počty návštěvníků výrazně snížily.
„Naše byty jsou legální,“ stojí na transparentu, který vlaje na fasádě jedné z budov, jež by kvůli chrámu musely k zemi. „Sagrada Familia vlastní jeden pozemek, ale není vlastníkem zbytku,“ říká Salvador Barroso, předseda sdružení obyvatel, kteří se odmítají vystěhovat kvůli výstavbě schodiště.
Obyvatelé také tvrdí, že původně nevěděli, že by jejich domy měly v budoucnosti ustoupit chrámu. Barroso tvrdí, že svůj byt koupil v osmdesátých letech, ale o možné výstavbě se dozvěděl až v roce 1992.
Podle médií s rezervou pro schodiště počítá územní plán z roku 1976. Stavby v ulici Mallorca, které by měly být zbourány, však podle stanice RTVE dostaly stavební povolení o rok dříve. Podle stanice by se současný plán na schodiště dotkl zhruba 10 tisíc lidí a padesáti obchodů.
Obyvatelé dotčení výstavbou tvrdí, že se schodištěm původní Gaudího plány vůbec nepočítají. Poukazují při tom, že velká část původních maket a plánů byla zničena během občanské války v třicátých letech minulého století. To však odmítl hlavní architekt chrámu Jordi Faulí, podle nějž současné plány věrně kopírují původní Gaudího záměry. To se podle jeho slov podařilo odvodit z plánů a dokumentů, které přečkaly občanskou válku.
O tom, zda blok domů v ulici Mallorca půjde k zemi, by měla nakonec rozhodnout barcelonská radnice. Podle médií totiž schodiště stále nemá platné stavební povolení. Zatím není ani jasné, kdo by eventuálně financoval vyvlastnění budov a přesídlení obyvatel.
