Španělé situaci podcenili. Děsí mě, že roušky nejsou povinné, říká Čech podnikající v Andalusii |
„S letní sezonou už většina provozovatelů prakticky nepočítá, mnozí vůbec neotevřou, ani až to vláda umožní. Pokud lidé budou muset mít na plážích zakryté obličeje či jiné ochranné pomůcky, turisty to jen odradí.“ Slova Josého Luise Zoredy, viceprezidenta organizace Exceltur, zastřešující největší firmy podnikající ve španělském turistickém sektoru, odrážejí všeobecný pesimismus v zemi.
Pro řadu oblastí ve Španělsku, především u moře, je turistický byznys největším zaměstnavatelem i generátorem příjmů. Stát loni navštívilo přes 80 milionů zahraničních návštěvníků (to je druhá pozice na světě), po své zemi hodně cestují i sami Španělé. Turistický sektor přispíval v minulých letech ke tvorbě HDP asi dvanácti procenty, což je jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Jenže tato čísla se letos kvůli koronavirové krizi budou zdát jako nedostižná chiméra.
Španělsko totiž patří k zemím, které pandemie celosvětově postihla vůbec nejhůře (nakažených osob úřady evidují přes 230 000, nemoci covid-19 podlehlo více než 23 000 lidí), a restriktivní opatření zahrnující uzavření většiny firem i přísně kontrolovaný zákaz vycházení se začínají uvolňovat jen velmi pomalu.
Zachrání to domácí turisté?
Podle Zoredy dopad krize pocítí nejhůře oblasti s vysokým podílem zahraničních turistů, stejně jako ty, které jsou dostupné především leteckou dopravou. „Věříme, že alespoň v druhé polovině léta by mohli začít jezdit návštěvníci z ciziny po zemi, tedy hlavně Francouzi a Portugalci – turismus jako celek to ale samozřejmě nespasí,“ říká. Organizace Exceltur vyčíslila letošní odhad ztrát tržeb ve španělském turistickém sektoru na 92 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun).
Nejhorší ztráty by podle expertního odhadu měly postihnout turistický byznys na Baleárských ostrovech v čele s Mallorkou (propad ve srovnání se sezonou 2019 o 80 procent), v Katalánsku a Andalusii. Určitou výhodu by mohly mít ty regiony, kde je turistická sezona dlouhá či prakticky nepřetržitá – jako na Kanárských ostrovech. „Věříme, že Vánoce na Tenerife a spol. letos už proběhnou v obvyklém režimu,“ řekl listu El País Jorge Marichal, prezident Španělské federace hotelů a penzionů.
Ani v Andalusii, jednom z vůbec nejnavštěvovanějších španělských regionů, to nevidí všichni úplně černě. „Záleží na tom, jak přesně to uvolňování bude vypadat, to nám vláda zatím neřekla. Myslím, že cizinci, hlavně Britové, kteří si tady na pobřeží koupili nemovitosti, každopádně dorazí, jak jen to bude možné. Horší to asi budou mít firmy, jež pronajímají apartmány apod.,“ myslí si Jana Staňková, která s partnerem provozuje restauraci v letovisku Marbella na pobřeží Costa del Sol.
Co do slíbených kompenzací pro podnikatele v turistickém sektoru pracuje španělská vláda podle Staňkové pomalu. Nicméně věří, že slíbená podpora nakonec dorazí. „Oni (španělská vláda – pozn. red.) to všechno dělají tak trochu na koleni a nakonec to možná všechno bude úplně jinak,“ přibližuje tamní rozhodování v době krize.
Podle Andrewa Kenninghama z přední evropské poradenské firmy Global Economics se Španělsku – stejně jako dalším jihoevropským státům – nyní může vymstít fakt, že ekonomický růst posledních let z nemalé části „táhl“ právě turistický sektor. Ekonom také upozorňuje, že dočasný kolaps turistického ruchu pravděpodobně prohloubí hospodářské rozdíly v rámci eurozóny. „Jistěže všichni čekají na to, až se uvolní restrikce sociálních kontaktů, začnou létat letadla a tak dále,“ řekl Kenningham listu Financial Times a dodal: „Je ale jasné, že nejvíc ohrožené, kvůli vysokému podílu turismu na HDP, jsou Španělsko, Itálie a Řecko.“
