„Jedinou podmínkou je dodržování ústavy a podpora sociální spravedlnosti,“ řekl v pondělí premiér svým příznivcům v madridském ústředí socialistů. Tím podle agentury AP naznačil, že dá přednost levicové koalici, a zároveň varoval katalánské separatisty, že jakékoli povolební spojenectví musí existovat v rámci ústavy z roku 1978, podle níž je Španělsko nedělitelné.
  |
„Vytvoříme proevropskou vládu, která Evropu posílí, a nikoli oslabí,“ řekl Sánchez podle agentury Reuters. Volby, které měly ukončit politický pat v zemi dlouhá léta zvyklé na jednobarevné vlády, podle španělských komentátorů patrně opět povedou ke složitým koaličním jednáním. „Pedro Sánchez má dobrou pozici,“ řekl Reuters politolog Pablo Simón. Koaliční dohoda ale podle něj zcela jistě nevznikne do voleb do Evropského parlamentu koncem května.
Španělské volby vyhráli socialisté, většinu ale nemají. Do parlamentu pronikla protiimigrační strana Vox |
Druhé místo patří se 66 mandáty konzervativním lidovcům (PP), jejichž výsledek hodnotí španělská média jako historickou porážku. Lídr strany Pablo Casado na twitteru uvedl, že jeho uskupení bude v novém parlamentu hlavní opoziční silou.
Do opozice se chystá také liberální strana Ciudadanos. S touto formací, která skončila třetí a bude mít 57 křesel, by Sánchez mohl složit většinovou vládu. Předseda liberálů Albert Rivera, který postavil kampaň na slibu odstavit levici od moci, však možnou spolupráci s PSOE už dříve odmítl a v pondělí potvrdil, že strana půjde do opozice.
Čtvrtá pozice patří protestní levicové formaci Unidas Podemos, která má 42 křesel. Pokud by Sánchez chtěl sestavit koalici s tímto ideově nejbližším partnerem, potřeboval by podporu menších regionálních stran. Unidas Podemos již Sánchezovi nabídla zahájení koaličních rozhovorů. Do parlamentu poprvé pronikla protiimigrační strana Vox, která získala 24 mandátů.
Ve Španělsku byl dopaden Marek Falenta. Polský podnikatel v roce 2014 odposlouchával politiky |
Do parlamentu se podle agentury AFP dostalo i pět katalánských separatistických vůdců, kteří jsou od podzimu 2017 ve vězení kvůli obvinění ze vzpoury. Té se měli podle prokuratury dopustit uspořádáním referenda o nezávislosti regionu v říjnu 2017. Soud s nimi začal letos v únoru. V Kongresu tak usedne například bývalý místopředseda katalánské vlády Oriol Junqueras.
Katalánské separatistické formace získají v novém parlamentu přes 20 křesel, dvě baskické nacionalistické strany pak desítku.
K urnám dorazily více než tři čtvrtiny voličů, což je celkově nadprůměrná účast. Ve srovnání s minulými volbami z roku 2016 vzrostla o téměř deset procentních bodů. Španělé šli k parlamentním volbám již potřetí za necelé čtyři roky.
