Podle Kepela má americké stažení z Afghánistánu a šířeji změna zaměření zahraniční politiky USA do jihovýchodní Asie zásadní důsledky pro Evropu. „Pokud zítra Putin dostane zálusk na kousek východní Evropy, zavede sankce nebo restrikce a vy zavoláte Bílému domu o pomoc, Joe Biden možná zvedne telefon a řekne: ‚Omlouvám se, přátelé, ale zavolejte později,‘ říká Kepel pro Lidovky.cz.
Gilles Kepel.
Lidovky.cz: Jak americké stažení z Afghánistánu ovlivnilo bezpečnostní situaci v regionu?
Spojené státy svým stažením daly najevo, že evropsko-středomořský prostor a Blízký východ nadále nepovažují za svou prioritu – tak jak tomu bylo po roce 1945. Tehdy to totiž byly regiony, do kterých chtěl jejich úhlavní nepřítel Sovětský svaz expandovat své komunistické krédo – směrem na západ a směrem na jih. NATO se soustředilo na severní Atlantik, ale zabralo do svého orbitu všechno od evropských břehů, až po východní Středomoří.
Dnes jsou Spojené státy posedlé svým zvláštním vztahem s Čínou, který je konfrontační, ale mnohem komplexnější, než byl v případě SSSR. Přece jen, toaletní papír, který Američané za studené války používaly, nebyl vyráběn v Leningradě (dnešním Petrohradě – pozn. red.). Naopak většina toho, co si dnes Američané kupují, je „Made in China“ s požehnáním korporátní Ameriky, která z toho těží obrovský profit.
Když prezident lže. Biden má další problém s Afghánistánem |
Lidovky.cz: Jaké důsledky to má pro nás Evropany?
Jednoznačně zásadní – pokud zítra Putin dostane zálusk na kousek východní Evropy, zavede sankce nebo restrikce a vy zavoláte do Bílého domu o pomoc, může se stát, že prezident Joe Biden zvedne telefon a řekne evropským státům: „Omlouvám se, přátelé, ale zavolejte později. Zrovna teď řeším Čínu.“
Děláme si tudíž oprávněné starosti: bude Evropská unie schopna vzít svou bezpečnost a obranu do vlastních rukou a zůstat přitom spojencem USA? To je skutečný problém a bude to jedno z hlavních témat francouzského a českého předsednictví EU v roce 2022.
Lidovky.cz: A co muslimský svět? Jak afghánská katastrofa rezonuje tam?
Otevřela mnohem víc prostoru pro aktéry, jako je Turecko či Írán. Zejména turecký prezident Erdogan se cítí mnohem volnější a může zařadit vyšší stupeň ve svém distancování se od Evropy a Spojených států, jako to například udělal, když zakoupil ruský raketový systém S-400, nebo když poslal syrské žoldáky a prostředníky do Libye, Arménie a Ázerbajdžánu a tak dále.
Lidovky.cz: A co sunnitští radikálové? Cítí se povzbuzeni?
Mnoho z nich se na svých internetových stránkách radovalo, poněvadž se stále cítí odsouzeni k záhubě v důsledku pádu Islámského státu (v roce 2018 – pozn. red.). Praktický dopad však v muslimském světě zatím nebyl zásadní.
Lidovky.cz: Mají západní demokracie jakoukoli schopnost budovat liberální pořádek v muslimském světě? Měli by se o to vůbec snažit?
Budování státu musí být ponecháno na jeho vlastních občanech – pokud požadují pomoc, Západ to může zvážit a případně jim ji nějakou formou poskytnout. Když si ale shrneme zkušenosti z Afghánistánu či Iráku, zjistíme, že pokud západní demokracie nemají v daných zemích náležitou základnu, na které by mohly stavět, jejich úsilí je odsouzeno k nezdaru.
