„Je to signál, že těsná a ohleduplná spolupráce USA, Dánska a Grónska může přinést výsledek, který je pro všechny uspokojivý. To nás těší,“ uvedla grónská ministryně pro zahraniční vztahy Vivian Motzfeldtová poté, co Spojené státy a Grónsko novou dohodu uzavřely. Následně doplnila, že vzájemná spolupráce může být do budoucna ještě hlubší.
Smlouva má platit dvanáct let, přičemž jejím hlavním bodem je revitalizace základny Thule. Když totiž byla budována, bylo prakticky celé Grónsko pokryto ledovcem, takže budovy i okolní cesty byly postaveny na ledu. Jeho táním v důsledku globálního oteplování ovšem vznikla potřeba zmíněné stavby stabilizovat.
Na tom se hodlají obě smluvní strany podílet rovnými dílem. Za tímto účelem má vzniknout společná firma, která bude odvádět daně do grónského rozpočtu. Zároveň v ní mají být zaměstnáni místní obyvatelé.
Dosavadní smlouva o provozu základny pocházela z roku 2014 a byla dotována 340 miliony dolarů (7,7 miliardami korun). Teď hodlá Washington investovat skoro dvanáctkrát víc. Tato vstřícnost americké strany může podle dánského vojenského odborníka Marca Jacobsena naznačovat, že Washington přikládá základně Thule mimořádný význam. Stejně tak i celému arktickému regionu, o němž Jacobsen soudí, že ho Američané dlouho podceňovali, což si prý nyní začali uvědomovat.
Spojené státy udržují strategicky důležitou leteckou základnu Thule již od začátku padesátých let 20. století. Jejich vojenská přítomnost v Grónsku se ovšem datuje již do dob druhé světové války. Tehdy převzaly americké jednotky ochranu Grónska v době, kdy bylo mateřské Dánsko okupováno nacistickým Německem a reálně hrozilo, že se wehrmacht pokusí obsadit i ostrov.
Dnes se na základně nachází kromě tři kilometry dlouhé startovací dráhy a hlubokomořského přístavu i spousta radarů. Jsou důležitou součástí amerického systému včasného varování a patří do ochranného deštníku proti mezikontinentálním raketám.
Obavy z Ruska i Číny
Řídce osídlené Grónsko patří formálně k Dánskému království, disponuje ovšem vysokou mírou autonomie.
Na rozdíl od mateřské země není ani součástí Evropské unie. Vláda v Kodani ovšem zastupuje ostrov v zahraniční a bezpečnostní politice a ročně dotuje život v Grónsku miliardami dánských korun.
V roce 2019 vyvolal značný rozruch americký prezident Donald Trump nabídkou, že by Spojené státy mohly ostrov od Dánska odkoupit. Někdejší realitní magnát to svého času označoval jako „velkou realitní transakci“. V Grónsku i v Dánsku ovšem vyvolal nápad značné pobouření. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dala Trumpovi najevo, že není v její zemi vítán, a on zrušil už dohodnutou návštěvu.
Podle listu The Washington Post byla podstatou plánu trvalá roční platba od USA ve výši 600 milionů dolarů, což odpovídá částce, kterou vláda v Kodani každoročně vydává na podporu Grónska. Přísně vzato ale nebyl Trumpův nápad nový. S podobným návrhem přišla už v roce 1946 vláda prezidenta Harryho Trumana. Tehdy nabízel Washington za ostrov sto milionů dolarů.
V případě Grónska ale nejde pouze o geopolitické soupeření Spojených států a Ruska, jehož kořeny sahají ještě do dob studené války. Už nějakou dobu se o ostrov a jeho odhadovaná bohatá ložiska nerostných surovin zajímá Čína.
Podobně jako v jiných částech světa se tam snažila proniknout prostřednictvím nabídky modernizovat zdejší infrastrukturu. Už v roce 2016 usilovala Čína nepřímo o areál jedné z dřívějších amerických námořních základen, což ovšem Kodaň zakázala s ohledem na tradiční partnerství s USA.
O několik let později přišla státní čínská stavební společnost China Communications Construction Company (CCCC) s nabídkou rozšířit letiště v Nuuku a Ilulissatu. Oba vzdušné přístavy jsou klíčové pro kontakty s okolním světem. Firma CCCC se podílí na projektech souvisejících s budováním tak zvané nové hedvábné stezky. I tady ovšem Kodaň zakročila a čínské angažmá zakázala. Namísto toho sama slíbila financovat modernizaci letišť.
