Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„V3 se sešla,“ řekl Orbán podle agentury MTI po jednání, které skončilo dnes nad ránem. „Tyto tři země dohromady jsou těžká váha. Je to povzbudivé a budeme pokračovat ve spolupráci,“ uvedl také.
Středoevropské země obvykle spolupracují ve formátu visegrádské čtyřky, jejímž členem je kromě Česka, Slovenska a Maďarska také Polsko. Polsko je ovšem mezi 24 členskými zeměmi EU, které se za půjčku pro Ukrajinu zaručí.
Ve zprávě o výsledcích summitu se píše o tom, že EU poskytne Ukrajině na příští rok a rok 2027 půjčku 90 miliard eur založenou na unijních půjčkách na kapitálových trzích a zajištěnou rezervou z unijního rozpočtu. Použití prostředků z rozpočtu EU nebude mít dopad na finanční závazky Česka, Maďarska a Slovenska, uvádí se ve zprávě.
Polský premiér Donald Tusk po jednání podle listu Rzeczpospolita řekl, že Česku, Slovensku a Maďarsku, „jako státům s více proruskou orientací“, šlo o to, aby byly zmíněny, že se na zárukách nepodílejí. „Ale de facto se k nim připojují jako každá jiná členská země, protože také přispívaly do unijního rozpočtu,“ tvrdí Tusk.
Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit bezúročnou půjčku pro Ukrajinu, se kterou Česko souhlasí, ale odmítá se připojit k zárukám.
„Řekli jsme, že nechceme přijmout společný dluh kvůli financování půjčky pro Ukrajinu, o které už víme, že ji Ukrajinci nikdy nedokážou splatit,“ uvedl Orbán.
„Zachránili jsme naše děti a vnoučata před tím, že budou muset později splácet peníze, které se nyní ve formě válečné půjčky posílají na neúspěšnou válku,“ uvedl také maďarský premiér.
Orbán navzdory téměř čtyři roky trvající ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou. Dlouhodobě kritizuje unijní protiruské sankce, blokuje kroky EU na pomoc Kyjevu a obviňuje Brusel, že se snaží země EU zatáhnout do války po boku Ukrajiny.
Návrat spojenectví, píše Sme
Rozhodnutí summitu EU o poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), za kterou se z evropské sedmadvacítky nezaručí Česko, Maďarsko a Slovensko, znamená návrat spojenectví těchto tří středoevropských zemí, napsal slovenský list Sme.
„Ke skupině, která se bude před svými voliči chlubit, že ušetřila peníze své zemi na důležitější věci, se přidal i Andrej Babiš, navzdory snaze lídrů Unie udržet ho v linii politiky jeho předchůdce. Babiš tedy zůstává rozkročen na dvě strany,“ uvedlo Sme k postoji nového českého premiéra. Dodalo, že slovenský premiér Robert Fico a jeho maďarský kolega Viktor Orbán od začátku říkají, že válku s Ruskem nelze vyhrát.
Podle Sme Babišův postoj dává Orbánovi naději na oživení takové podoby visegrádské skupiny, kterou si dlouhodobě přeje, tedy jako skupiny států, která s odvoláním na národní specifika bude dál rozkládat unii zevnitř.
Za důležitou list současně označil skutečnost, že Slovensko, Maďarsko a Česko nevetovaly rozhodnutí EU poskytnou Ukrajině půjčku.
EU musela ustoupit v otázce využití ruských aktiv
„Čelní představitelé Evropské unie se před summitem snažili přesvědčit nového českého premiéra Andreje Babiše, aby se neodklonil od dosavadní politiky Česka. To se jim nakonec částečně nepodařilo, neboť Babiš se přidal k Ficovi a Orbánovi, čímž vytvořil očekávanou koalici,“ napsal list Denník N.
Deník Pravda napsal, že Ukrajina peníze od Unie dostane, EU ale musí ustoupit Ficovi, Orbánovi i Babišovi a také Belgii, která vystupovala proti využití blokovaných ruských aktiv v rámci reparační půjčky pro Ukrajinu.
Bývalý šéf slovenské diplomacie a člen vedení nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok ocenil, že se v EU našla shoda o pomoci Ukrajině, a kritizoval Fica. „Slovensko není součástí řešení, jsme černí pasažéři. Premiér Fico opět jednou ukázal ostatním členským státům, ale zejména vlastním občanům, že s unií nás nespojuje nic, jen peníze. Ty vládě samozřejmě nesmrdí, když na válce vydělává při vývozech zbraní na Ukrajinu,“ napsal Korčok na sociální síti.
Korčok podobně jako Denník N uvedl, že Babiš si dal záležet, aby se distancoval od Fica a Orbána, když podle něj zdůraznil, že Česko má odlišný postoj k Ukrajině a ruské agresi než Budapešť a Bratislava.
Bývalá slovenská vicepremiérka a šéfka opoziční strany Za lidi Veronika Remišová v prohlášení k výsledkům unijního summitu označila zahraniční politiku Slovenska za zbabělou a kolaborantskou.
